Svět Vaelien: Nysvallis - Pět království rozdělených mořem

Nysvallis – Pět království rozdělených mořem

Nysvallis je říše, kde se temná magie prolíná s historií a osudy jejích obyvatel. Pět království, oddělených nevyzpytatelnými moři, si uchovává své vlastní zákony, tradice a tajemství.

Pět království Nysvallisu

Vensoria – Přístavní království oceánských tajemství

Tajemné gotické království, jehož existence je neodlučně spjata s mořem. Černé útesy, mlhou zahalené přístavy a rozpadající se majáky šeptají příběhy dávných mořských bohů a bytostí, které nikdy neměly vystoupit na souš.
• Rod Morvain: Vládnoucí dynastie věří, že jejich krev je spjata s oceánem a že moře k nim promlouvá.

Arvellon – Království stínů, magie a zapomenutých tajemství

Země, kde mlha dusí ulice a katedrály rezonují ozvěnami dávných kultů. Arvellon balancuje mezi vznešeností a dekadencí, civilizací a nočními můrami.
• Rod Coghard: Starobylá šlechtická linie s ozvěnami temné minulosti.
• Historie: Před 600 lety zde zuřila válka mezi lidmi a magickými bytostmi, jejíž stopy stále straší v samotné podstatě země.

Eldoria – Kulturní a obchodní centrum říše

Království učenosti, alchymie a největších tržišť Nysvallisu. Obyvatelé nevlastní magii, spoléhají však na vědění a precizní mechaniku.
• Rod Luthair: Vládne s rozvahou a strategickou diplomacií.
• Styl: Gotická viktoriánská architektura, vysoké sloupy, klenuté mosty, starobylé knihovny.

Durnholde – Království ledu, meče a pýchy

Drsná země věčného soumraku, kde magie je přísně zakázána. Krajina je pokrytá ledovými řekami a temnými lesy, zatímco obyvatelé žijí pod přísnou rukou zákona.
• Rod Braegon: Vládnoucí rod nemilosrdně trestá každé porušení pravidel.
• Architektura: Města z temného kamene a kovu vytvářejí atmosféru strachu a neustálé hrozby.

Hei Lian Guo – Země Černého Lotosu

Skryté ostrovní království zahalené věčným soumrakem. Mlhy se převalují mezi gotickými věžemi a pagodami, zatímco stříbřité řeky ukrývají neznámé bytosti.
• Rod Lian: Vládnou sourozenci Lian Hei a Lian Xue, jejichž jména jsou šeptána s úctou i strachem.
• Zvláštnosti: Stromy s hedvábnými plátky, kamenné tunely osvětlené modrými ohni, tichá města s podivnou přítomností, která sleduje každý pohyb.

Obyvatelé Nysvallisu

• Lidé a alchymisté – Obchodní centra, alchymie, mechanika, strategická sídla u řek a úrodných plání.
• Čarodějnice a mágové – Temné lesy, ruiny, rituály a experimenty s přírodní a starověkou magií.
• Elfové a víly – Magické lesy, harmonie s přírodou, víly žijící v květinových zahradách a u řek.
• Trpaslíci – Podzemní města, mistři kovářství a stavitelství, těžba kovů a drahokamů.
• Mořské panny – Podmořská království, ovládání oceánských proudů a vodní magie.
• Nekromanti – Hřbitovy a temné ruiny, komunikace s duchy, přivolávání temných sil.

• Nemetari – Duchové stromů schopní měnit podobu mezi humanoidní a stromovou formou. Léčí přírodu a propojují lesní síť.

• Silvaeon – Ochránce Nemetari a rovnováhy přírody, ovládá sílu lesa a jeho magii.

• Aisvion – Magické bytosti zrozené z duší květin, schopné přeměny mezi květinovou a lidskou podobou. Každá Aisvion nese esenci určité rostliny a ovládá síly přírody, včetně růstu, kvetení a léčivých schopností. Jejich vzhled se mění podle ročních období, oči odrážejí symboliku květin. Existují v souladu s cykly přírody. Chrání je a vede Sihivane, jejich spojnice mezi světem květin a smrtelníky.

• Aethelis – Starobylé bytosti spojené s přírodní magií, tajemné a elegantní.

Vensoria – Přístavní království oceánských tajemství

Vensoria je temné a tajemné království, jehož osud je pevně spjat s mořem. Každý kout této země dýchá gotickou atmosférou – od černých útesů, nad nimiž se v bouřích tyčí stíny majáků, až po mlhou zahalená přístavní města, kde se mezi dřevěnými moly šeptají staré legendy.

Vzhled celého království

Vensoria se rozkládá podél drsného pobřeží, kde se vysoké černé útesy lámou do nekonečných hlubin oceánu. Vlny tu narážejí s hrozivým rachotem a jejich pěna barví kameny do běla. Na některých místech se pobřeží otevírá do širokých písčitých zátok, kde rostou pokroucené palmy a vysoké duny se přesouvají s větrem.

Dál od pobřeží se rozprostírají husté borové lesy, jejichž temná zeleň pohlcuje světlo. Stromy zde rostou vysoko, jejich kmeny jsou zkroucené větrem a jejich dřevo se používá na stavbu lodí.

Na severu se tyčí hory zahalené mlhou, jejichž vrcholy se ztrácejí v mracích. Staré kamenné stezky vedou k dávno opuštěným pevnostem a klášterům.

Jednou z největších přírodních dominant je vodopád Slzy přílivu, který padá z vysokých skal přímo do moře. Na jeho vrcholu stojí starý rozpadlý chrám, jehož účel a bohyně, které byl zasvěcen, upadly v zapomnění.

Rod Morvain – Vládci moří

Královská dynastie Morvain vládne Vensorii po mnoho generací. Věří, že jejich krev je propojena s oceánem a že moře k nim promlouvá.

• Motto: „Tajemství hlubin nás chrání.“

• Postavení: Morvainové nejsou jen panovníky – jsou strážci oceánu. Nezajímá je bohatství, ale vědění skryté v mořských hlubinách.

Královská rodina nežije v honosném paláci, ale v pevnosti, která je stejně nevlídná a nezdolná jako samotné moře.

Hrad Sivareth

Sivareth stojí na útesu nad mořem, spojený s pevninou jen úzkým kamenitým mostem.

• Architektura: Vysoké gotické věže, černé kamenné zdi, okna s barevnými vitrážemi, které vrhají na chladnou podlahu modré a stříbrné světlo.

• Interiér: Dlouhé kamenné chodby, zdobené mozaikami a tapisériemi znázorňujícími legendy o moři. Velké sály se stropními lustry, které osvětlují jen slabé plameny svící.

• Podzemí: Hluboko pod hradem se nachází katakomby královské rodiny. Říká se, že duše dávných králů tu nikdy nenašly klid a že ve zdech pevnosti lze slyšet jejich šepot.

Sevran: Město temné elegance

Sevran je hlavní město zahalené ve věčné temnotě, kde se mísí magie, alchymie a mystické síly. Stojí mezi mohutnými horami, z nichž se snáší mlha, zatímco ulice lemují starobylé budovy porostlé lišejníky. Vzduch je nasáklý deštěm, kouřem a magickou aurou, která dodává městu tajemný nádech.

Klíčová místa města

Akademie Magua (sever) – Černé věže skryté v mlze, kde se učí magie a probouzejí se temné síly.
Akademie Alchea (jih) – Skrytá v labyrintu zchátralých budov, kde alchymisté provádějí nebezpečné experimenty.
Velká knihovna mágů – Chrám vědění, kde levitující knihy a šeptající stíny ukrývají tajemství starých mágů.
Černý trh (podzemí) – Sídlo nelegálních obchodů s temnými artefakty a černou magií.
Přístavní čtvrť – Mlžné doky, kde lodě s rudými plachtami mizí do neznáma.
Hřbitovní čtvrť – Mramorové náhrobky pokryté břečťanem, modré plameny bloudících duší a katakomby uzavřené těžkými řetězy.

Atmosféra města

Sevran je městem, kde noc nikdy nekončí. Chladný vzduch, plynové lampy a šepot větru mezi budovami vytvářejí neustálý pocit, že vás někdo sleduje. Ve stínech se cosi pohybuje – možná jen iluze, možná něco skutečného.

Magické řády

Transmutátoři – Mágové přetváření hmoty a manipulace s materiály.
Katalyzátoři – Mistři elementárních sil ohně, vody, větru a země.
Demonologové – Ti, kdo vyvolávají démony a experimentují s temnými rituály.
Vitalisté – Mágové života a smrti, kteří hledají nesmrtelnost.
Mágové Stínů – Ovládají temnotu, pohybují se stíny a vyvolávají přízraky.
Mágové Krve – Manipulují životní energií, ovládají krev a přivolávají bytosti z jiných dimenzí.

Sevran je městem tajemství a magie, kde se temnota a elegance prolínají do nebezpečného, ale fascinujícího celku.

Ostatní města:

Nyxhaven

Nyxhaven je tajemné město na útesech, kde vlny šeptají staré balady a magie nikdy nespí. Goticko-viktoriánská architektura, černé kamenné ulice a mihotavé plynové lampy mu dodávají mystickou atmosféru.

Hlavní místa:

Katedrála Elementů – sídlo čarodějnického covenu s vitrážemi živlů a podzemními katakombami.
Nocturne Square – náměstí, kde se konají rituály čarodějnic a obchoduje se s magickými artefakty.
Černý Maják – varovné světlo na útesech, kolem nějž prý bloudí duchové strážců moře.
Zahrady Mlčících Květin – labyrint s květinami, které neslyšně září magickou energií.
Arkánová Knihovna – místo zakázaných grimoárů a stínů dávných čtenářů.
Ulice Věčných Déšťů – magická ulička, kde déšť smývá vzpomínky nepřipravených.
Most Nářků – kamenný most nad propastí, odkud zní tiché vzdechy ztracených duší.

Nyxhaven je město, kde minulost, přítomnost a budoucnost splývají v nekonečnou spirálu tajemství.

Velmora

Velmora je tajemné město, kde se moře a les spojují v mlze a stínech. Leží na pobřeží, s domy pokrytými solí a mořským větrem, a sahá do hlubin starého lesa s podzemními chodbami a zapomenutými svatyněmi. Město je zahaleno šerem a má úzké, dlážděné ulice lemované viktoriánskými domy s věžičkami a rozbitými okny. Mlha pohlcuje zvuky, a obyvatelé žijí v mlčení, obchodují s perly, bylinami a tajemnými elixíry na Černém trhu.

Hlavní místa Velmory:

Přístav Utopených snů: Starý přístav s opuštěnými loděmi, kde se obchoduje s perly a podivnými relikviemi.
Hřbitov stínů: Útesový hřbitov, kde se věří, že duše utopených se vracejí s noční mlhou.
Černý trh: Skrytý trh, kde se obchoduje s lektvary, amulety a perlami s magickými vlastnostmi.
Hostinec U Tlející lilie: Temný hostinec, kde se scházejí rybáři a čarodějnice z covenu Sylvanius Vitae.
Les Temných kořenů: Divoká hranice mezi městem a lesem, kde sídlí čarodějnice z covenu Sylvanius Vitae v pokroucených kořenech a ruinách.
Dům Měsíčního kořene: Centrum covenu Sylvanius Vitae, kde se vyrábějí lektvary a provádějí rituály přírodní magie.
Svatyně zapomenutých bohů: Ruiny, kde čarodějnice z covenu Sylvanius Vitae modlí k silám přírody a provádějí rituály Kruhu života.

Velmora je městem, kde se prolínají mořské vlny a kořeny lesa, plné tajemství, magie a neklidné krásy.

Zevaris

Zevaris je mystické město, kde se gotická architektura prolíná s esoterickou magií astrálních šamanů. Jeho ulice osvětlují magická světla, vznášející se nad křižovatkami a vytvářející prchavé obrazy minulosti i budoucnosti. Město nikdy nespí – hvězdy jsou zde uctívány jako věční průvodci, vůně mořské soli a kadidla se mísí s tajemstvím a stíny.

Hlavní místa Zevarisu:

Chrám Astrálního Oka – Katedrála s křišťálovou kupolí, kde šamani vstupují do transu a komunikují s jinými dimenzemi.
Přístav Stříbrných Vln – Místo, kde kotví nejen běžné lodě, ale i plavidla z jiných světů.
Tržiště Měsíční Mlhy – Noční tržiště nabízející astrální elixíry, magické houby a zakázané svitky.
Dům Tisíce Snů – Proměnlivé sídlo, které může být bránou do jiných dimenzí.
Knihovna Zapomenutých Hvězd – Temná knihovna ukrývající zakázané vědění a astrální mapy.
Svatyně Předků Mlhy – Kamenný kruh na útesu, odkud lze spatřit záře astrálních bran.

Zevaris je místem, kde se realita a sny prolínají a minulost, přítomnost i budoucnost splývají v jedno.

Draveth

Na mlhou zahaleném pobřeží leží Draveth, město, kde nikdo nezná pravá jména druhých. Úzké, klikaté uličky dlážděné černým kamenem vedou mezi vysokými gotickými domy s chrliči a pootevřenými okenicemi, kde plynové lampy vrhají mihotavé stíny na maskované postavy šeptající tajné dohody. Každý zde nosí masku – doslova i obrazně. Intriky a skrytá tajemství jsou zde běžnou měnou, a šeptaná slova mohou znamenat smrt.

Hlavní místa Dravethu:

Stínová Nekropole – Domov covenu Nocturna Obscura, kde se odehrávají temné rituály magie stínů a iluzí.
Černý Dům – Místo, kde se informace prodávají ve věčné tmě, a kde slova nikdy nejsou psána, jen šeptána.
Přístaviště Tisíce Masek – Hlavní přístav, kam připlouvají pašeráci, neznámí poutníci i bytosti z jiných světů.
Uličky Stínů – Bludiště, kde se realita prolíná s iluzí, zdi šeptají a některé cesty vedou mimo tento svět.
Chrám Zapomenutých Jmen – Místo, kde jsou uchována jména těch, kdo zmizeli. Každý návštěvník musí své jméno opustit, jinak se už nikdy nevrátí.

Draveth je město, kde minulost se ztrácí v mlze a budoucnost halí temnota. Kdo vstoupí, nemusí se vrátit stejný – pokud se vůbec vrátí.

Noctrelis

Ukryté mezi mlžnými kopci a prastarými lesy, Noctrelis je místem, kde se věda a magie prolínají. Gotické budovy s věžemi sahajícími k nebi lemují dlážděné ulice osvětlené zelenými lucernami. Vzduch je prosycen vůní bylin a alchymistických elixírů, zatímco mlha halí město do závoje tajemství.

Hlavní místa Noctrelis:

Chrám Astrálního Zrcadla – Sídlo Coven Caelum Astralis, s černým zrcadlem, v němž lze spatřit minulost, přítomnost i budoucnost.
Akademie Alchymie a Věšteckých Umění – Škola plná prastarých svitků, kde studenti odhalují tajemství hmoty a osudu.
Náměstí Černé Lunární Růže – Místo slavností a rituálů pod noční oblohou, s trhy nabízejícími magické artefakty.
Knihovna Stříbrné Hvězdy – Archiv magického vědění s hvězdnými mapami a texty v mrtvých jazycích.
Hvězdné Observatorium „Orákulum Nebes“ – Centrum astrologických studií a proroctví.
Ulička Zelených Plamenů – Čtvrť čarodějnických obchodů, kde lucerny hoří neuhasitelným zeleným světlem.

V Noctrelis se čas řídí hvězdami a každý krok může změnit osud.

Luthenmor

Luthenmor je temné gotické viktoriánské město ukryté mezi skalnatými útesy, rozbouřeným mořem a lesy, kde se realita prolíná s říší duchů. Řeka Nachtblut jím protéká jako temná žíla a na severu se řítí dolů ve vodopádu Slzy Nocturny, jehož mlha halí část města do věčného šera. Luthenmor je labyrint dlážděných ulic, kamenných mostů s chrliči a skrytých dvorů, kde se obchoduje s věcmi, jejichž cena není vždy měřitelná zlatem. Plynové lampy vrhají slabé světlo na temné fasády domů, zatímco gotické věže, tajné svatyně a ztracené uličky ukrývají mnohá nebezpečná tajemství.

Klíčová místa Luthenmoru

Trh Ztracených Snů – černý trh, kde se prodávají nejen artefakty, ale i duše a vzpomínky.
Stínový Dům – temná katedrála s vitrážemi zobrazujícími pád andělů a vzestup démonů, místo tajných rituálů.
Zkřivené Hodiny – věž s orlojem, jehož ručičky někdy běží pozpátku a odhalují časové záblesky.
Most Nočních Přísah – místo krvavých smluv, jejichž síla trvá až do smrti.
Dům Tisíce Zrcadel – opuštěné sídlo, kde stará zrcadla ukazují něco jiného než skutečné odrazy.
Krčma Posledního Dechu – přístavní hospoda, kde se scházejí pašeráci, čarodějové a bytosti z jiných dimenzí.

Sanguinaria Noctis – Coven temné magie

Na útesu nad mořem stojí zříceniny hradu Tenebris Veil, sídlo covenu čarodějnic, praktikujících krvavou magii. Hradní katakomby jsou posvátným místem obětí a démonických smluv, kde krev proudí jako řeka.

Katakomby Temné Smlouvy – labyrint podzemních chodeb, kde se uchovávají svitky psané krví.
Oltář Rudé Oběti – kamenný oltář, na kterém probíhají krvavé rituály.
Knihovna Ztracené Krve – zakázané svazky, které šeptají svým čtenářům temné pravdy.
Hřbitov Nemrtvých Přísah – místo, kde neodpočívají mrtví, ale kletby.
Krvavé Zrcadlo Noctis – zrcadlo, které neukazuje tváře, ale pravou podstatu každého, kdo do něj pohlédne.

Luthenmor a Tenebris Veil jsou propojeny temnou aliancí, kde krev je měnou stejně jako zlato. Každý, kdo do města vstoupí, se stává součástí jeho tajemství – a ne vždy se vrátí stejný.

Vesnice

Ebonveil

Ebonveil je vesnice na pomezí reality a stínů, kde se mísí minulost s přítomností a běžní obyvatelé s temnými šamany, duchy a astrálními bytostmi. Její gotická architektura, mihotavé fialové a stříbřité světlo a neustálá přítomnost magických sil vytvářejí tajemnou, ale živoucí atmosféru.

Hlavní místa:

Chrám Tiché Zkázy – centrum rituálů věštění, astrálních cest a spojení s jinými dimenzemi.
Tržiště Nočních Snů – otevřené ve dne i v noci, nabízí magické artefakty, byliny a vzácné substance.
Knihovna Zapomenutých Znalostí – skrývá temná tajemství, proroctví a živé svitky s proměnlivými texty.
Dům Stínových Lektvarů – alchymistické centrum, kde se vyrábějí elixíry umožňující vidět skryté světy.
Most Prokletých – místo duchovních zkoušek, kde se za úplňku zjevuje pravá podstata člověka.
Lesní Světy – magický les obývaný přízraky, světélkujícími bytostmi a pohybujícími se stromy.

Ebonveil je živá a tajemná vesnice, kde Temní Šamani fungují jako průvodci mezi světy a kde stíny nejsou jen tmou, ale součástí hluboké magie.

Sepulchra Mare

Sepulchra Mare je tajemná rybářská vesnice na pobřeží, zahalená ve slaném vzduchu a magii astrálních šamanů. Leží u starého majáku, jehož světlo nikdy nehasne, údajně sloužící nejen lodím, ale i duším cestujícím mezi světy. Vesnice je obklopena temným lesem, mořem a podivnými místy, která skrývají záhady mezi dimenzemi.

Hlavní místa vesnice:

Maják Umírajícího Světla – Stará kamenná věž, která vyzařuje rudou záři, přitahující bouře a nebezpečné rituály astrálních šamanů.
Tajemná knihovna Pod vlnami – Zapomenuté knihy o astrálních cestách a neznámých entitách v podmořských jeskyních.
Černé tržiště – Místo, kde se obchoduje s podivnými rybami, artefakty a substancemi pro šamany.
Svatyně Mlčících hlasů – Zničený chrám, kde se modlí k silám oceánu a astrálních světů.
Les Umírajících Duší – Temný les, kde se ztrácejí duše a kde šamani sbírají vzácné byliny.
Rybářské molo – Srdce vesnice, kde se opravují sítě a vyprávějí příběhy o podivných úlovcích.
Dům podivné záře – Sídlo astrálních šamanů, které vyzařuje zář v noci a je místem pro jejich transy.
Ruina Viktoriánského Domu – Opustilý dům na útesu, který ukrývá tajemství a svědectví o prolínání dimenzí.
Přístav Vraků – Ztracené lodě, které moře vrátilo na břeh, někdy přicházejí z jiných dimenzí, a jejich šepot varuje před nebezpečím.

Sepulchra Mare je místem, kde se realita a astrální světy prolínají a ti, kdo zde žijí, vědí, že ne všechno, co vidí, patří do tohoto světa.

Hollowtide

Hollowtide je tajemná vesnice skrytá v temných lesích, kde žijí stínoví elfové, mistři magie temnoty a pohybu mezi světy. I když se zdá opuštěná, ve skutečnosti je plná skrytého života.

Vzhled a atmosféra

Vesnice má goticko-viktoriánský styl, s vysokými budovami z šedého kamene, ostrými střechami a vitrážovými okny s motivy měsíců a havranů. Světlo zde vrhají namodralé lampy, vytvářející pohybující se stíny. Vesnice má dvě úrovně:

Horní Hollowtide – hlavní část s náměstím, domy a významnými budovami.
Dolní Hollowtide – podzemní síť chodeb vedoucí do skrytých svatyní a knihoven.

Hlavní místa

Dům Mlčících Stínů – sídlo rady starších, kde probíhají tajné rituály.
Stínový trh – noční trh s kouzelnými artefakty a předměty z jiných světů.
Hostinec „U Havrana a Měsíce“ – místo setkání, zpěvu a tajných dohod.
Svatyně Zapomenutých Jmen – uctívání těch, kdo zmizeli ve stínech.
Jezerní brána – portál mezi světem živých a mrtvých.
Stará knihovna Stínových Svazků – skrývající magické knihy s živým písmem.

Život stínových elfů

Elfové jsou poutníci mezi světy, propojení s magií stínů. Žijí skrytě, udržují rovnováhu mezi realitami a věnují se umění, magii a rituálům. Přes den obchodují a vyrábějí magické předměty, večer se scházejí u jezerní brány a sdílí příběhy.

Hollowtide není mrtvé – pulsuje tajemným, skrytým životem. Každý, kdo sem vstoupí, už nikdy nebude stejný.

Tenebria

Tenebria leží v údolí zahaleném mlhou, obklopená pokroucenými lesy. Vysoké domy z tmavého kamene mají špičaté střechy, vitrážová okna a železné brány porostlé lišejníkem. Lucerny slabě bojují proti temnotě, zatímco elfí světlo se vznáší v mlze jako vzdálené hvězdy. Na ulicích stojí kašny se sochami, z nichž někdy tryská voda se slabým stříbřitým leskem elfí magie.

Vesnice nikdy není úplně tichá – kroky zní tam, kde nikdo není, vítr šeptá mezi věžemi a dřevo domů vrže. Přesto je Tenebria plná života – řemeslníků, obchodníků i těch, kdo rozumí světlu a tmě.

HLAVNÍ MÍSTA

Náměstí Stínového plamene – Tržiště, kde lidé obchodují s běžným zbožím a elfové s předměty naplněnými světelnou magií. Uprostřed hoří modrobílé plameny, které nikdy nezhasnou.
Ulice Mlčenlivých lamp – Cesta ke katedrále a knihovně, lemovaná lampami se stříbrnou elfí září, jež uchovávají vzpomínky na minulé kroky.
Hostinec „U Poslední svíce“ – Jediné místo, kde se lidé a elfové setkávají. Uvnitř září měnivý skleněný lustr, lidé popíjejí černý čaj se skořicí, elfové světelný nektar.
Dvory Černého šeptu – Zapadlé uličky s rozbitými schodišti, kde se občas mihnou elfí bludičky nebo tajemné siluety.
Svatyně Stříbrné tmy – Skrytý domov elfů, který lidé vidí jako ruinu, ale ti se světlem v duši spatří věže s magickými runami a živoucí světelné struktury.
Chrám Nočního skla – Posvátné místo s hvězdným zrcadlem, které odhaluje tajemství osudu těm, kdo do něj pohlédnou za úplňku.
Most Umírajícího světla – Kamenný most, který ve dne vypadá obyčejně, ale v noci jeho balustrády září a na hladině řeky se objevují obrazy ztracených duší.

ŽIVOT V TENEBRII

Lidé jsou rezervovaní a na tajemství vesnice zvyklí – elfy nevyhledávají, ale ani se jich nebojí. Elfové se drží stranou, ale pokud někdo ztratí cestu nebo je pronásledován nočními můrami, mohou se stát jeho tichými průvodci.

V Tenebrii světlo a tma nejsou nepřátelé, ale dvě neoddělitelné bytosti. Každý, kdo sem zavítá, ji může vidět jinak – jako vesnici plnou života, nebo místo, kde se mezi stíny skrývají zapomenuté duše.

Osady

Šawoo

Osada Šawoo leží hluboko v prastarém lese Oko lesa a je domovem Přírodních šamanů – Strážců Přírody. Přestože je spjatá s přírodou, působí spíše temně a tajuplně, s gotickou estetikou a magickou atmosférou.

Vzhled osady

Osada je tvořena kamennými a dřevěnými stavbami, které pohlcuje vegetace. Domy s gotickými oblouky a vitrážemi vrhají mihotavé světlo, zatímco cesty z udusané země se klikatí mezi pokroucenými stromy. Vzduch je vlhký a voní po hlíně, dřevě a bylinách. Zelenkavé světlo luceren vrhá podivné stíny na zarostlé zdi.

Hlavní místa osady

Chrám Lesní Duše – Polorozpadlé sídlo šamanů s věčnými ohni a mechem pokrytou sochou Bohyně lesa.
Tržiště Stínových Kořenů – Tiché tržiště s bylinami, lektvary a tajemnými talismany pod baldachýny tmavých barev.
Bažinaté Proroctviště – Tichá bažina s vodou jako zrcadlem, kde šamani rozmlouvají s duchy.
Dům Šeptajících Větví – Nejstarší stavba, obklopená šeptajícími stromy, v nichž údajně zní hlasy minulých šamanů.
Most Ztracených Stop – Rozpadlý most přes černou, nehybnou řeku, vedoucí k tajemné části lesa.
Lesní Katakomby – Podzemní síně pod osadou, kde světélkují houby a prastaré rituály jsou šeptanou legendou.

Osada Šawoo je místem, kde magie lesa a gotická temnota splývají v jedno. Šamani zde vládnou přírodě – ale i ona vládne jim.

Obscurvale

Uprostřed mlžných plání a gotických ruin se nachází Obscurvale, posvátné útočiště Světlých šamanů, známých jako Průvodci Slunečního Úsvitu. Osada je postavena na základech zapomenutého chrámu a kombinuje gotickou architekturu se slunečními symboly a nebeskou energií.

Vzhled osady

Navzdory mlze zde nikdy nepanuje úplná tma – sluneční kameny rozprostírají světlo po ulicích. Budovy z tmavého kamene zdobí vitráže se slunečními a andělskými motivy, zatímco střechy pokryté zlatem a mědí odrážejí úsvit. Dlážděné cesty lemují sluneční lucerny, v nichž hoří věčný oheň ochrany.

Sluneční kameny – Magické srdce osady

Tyto krystaly uchovávají a šíří sluneční světlo, podporují léčení, věštění a ochranu:

Aurorinit (zlatý) – léčí a chrání před temnou magií.
Solisquartz (čirý se zlatými odlesky) – posiluje věštecké schopnosti.
Dawnflare (jantarový) – pomáhá v meditaci.
Solarion (rudý) – varuje před temnými silami.

Hlavní místa v Obscurvale

Chrám Zlatých Křídel – sídlo šamanů, obsahující oltář věčného plamene a vitráž anděla se slunečním kotoučem. Konají se zde věštecké a léčebné rituály.
Zahrady Nebeského Světla – posvátné místo s rostlinami napojenými na sluneční kameny, ideální pro meditaci.
Sluneční věž – nejvyšší stavba s křišťálovým diskem, rozptylujícím sluneční světlo. Slouží k astrologickým pozorováním.
Dvůr Zlatého Proroctví – centrum osady s prorockým monolitem, kolem něhož probíhají slavnosti světla.
Brána Posvátných Křídel – vstupní brána zdobená andělskými reliéfy; při poledním světle vrhá na zem obraz křídel.

Atmosféra osady

Obscurvale je majákem světla v temnotě – goticky tajemné, ale duchovně povznášející místo. Světlí šamani zde slouží jako prostředníci mezi smrtelníky a andělskými bytostmi, udržují rovnováhu mezi světlem a stíny a chrání svět před temnotou.

Ashweld a Thornwick

Ashweld

Ashweld je tajemná elfská osada s jedinečnou atmosférou, která spojuje světlo a temnotu. Přestože je plná slunečního světla, díky černým stavbám a zlatým symbolům andělů působí zároveň goticky a duchovně.

Vzhled a architektura

Stavby jsou z leštěného černého kamene se zářícími zlatými symboly andělů, které chrání osadu.
Osvětlení zajišťují černé lampy se slunečními kameny vyzařujícími teplé, jemné světlo.
Zahrady a jezírka jsou zdobené bílým jadeitem, ametystem a křišťály, které odrážejí světlo a dodávají místu magickou energii.
Cesty lemované vzácnými kameny vedou ke klíčovým stavbám, vytvářejí dojem bezpečí i tajemství.

Hlavní místa

Chrám Andělů – duchovní centrum s bílými mramorovými sochami andělů, místem meditací a věštění.
Palác Světelné Koruny – sídlo vůdce Ashweldu, zdobené zlatými detaily a slunečními kameny.
Jezírka Světel – posvátné vody obklopené altány a drahými kameny, opředené legendami.
Křišťálové náměstí – místo setkání a oslav, zářící bílým a zlatým světlem.
Altány a zahrady – prostory klidu, meditace a spojení s přírodou.

Závěr

Ashweld je posvátné místo, kde se prolíná světlo a temnota. Černé stavby, zářící symboly andělů a křišťálová výzdoba vytvářejí atmosféru klidu, tajemství a duchovní síly.

Thornwick

Thornwick je pochmurná osada na hranici posvátné oblasti Ashweld, sloužící jako místo pokání pro ty, kteří hledají vykoupení pod dohledem elfů. Atmosférou se výrazně liší od elfských zemí – temné ulice, vlhká mlha a chátrající kamenné stavby vytvářejí tísnivou a zádumčivou kulisu pro proces duchovní očisty.

Klíčová místa Thornwick

Chrám Očisty – gotická stavba z černého kamene, centrum rituálů vedených elfy. Jeho vitráže vrhají přízračné světlo na oltář, kde probíhají očistné ceremoniály.
Mlha Očisty – jezírko zahalené hustou mlhou, kde elfové pomocí magie pomáhají lidem zbavit se temných vzpomínek. Proces je bolestivý, ale nezbytný pro očistu duše.
Cestovní stezka – symbolická cesta lemovaná starými sochami, označující přechod mezi světlem a tmou. Očištění jedinci ji mohou projít, ale nesmí vstoupit do Ashweld.

Pravidla osady

Omezený pobyt – lidé mohou zůstat jen po určitou dobu, dokud není jejich očista dokončena.
Zakázaný vstup do Ashweld – pokus o překročení hranic elfské posvátné země je těžkým přestupkem.
Duchovní očista – probíhá skrze meditace, rituály a elfské vedení, přičemž proces může být fyzicky i duševně vyčerpávající.

Thornwick je místem, kde se zoufalí jedinci snaží zbavit svého břemene, ale musí respektovat pravidla elfů, kteří střeží rovnováhu mezi světlem a temnotou.

Orlathis

Orlathis je tajemná osada nebeských elfů, která se nachází na útesu nad temným mořem. Gotické stavby zdobí symboly mraků, hvězd, vln a křídel, které evokují sílu vzduchu a rovnováhu mezi světlem a temnotou. Vzduch je naplněn šepoty větru a přírodními zvuky, což podtrhuje mystiku tohoto místa.

Hlavní místa Orlathisu:

Chrám Zrcadla Mraků
Magické místo, kde se elfové snaží odhalit tajemství větru. Uprostřed chrámu je zrcadlo, které odráží pohyb mraků a ukazuje symboly viditelné jen pro elfy.
Most Hvězdných Vln
Gotický most spojující dvě části osady, jeho sloupy zdobí vyřezávané symboly vln a hvězd, které v noci září a vedou elfové k posvátným místům.
Věže Tiché Nebe
Tyčí se nad osadou a jsou místem meditace a studia magie větru. Na kamenných zdech jsou vyřezávané symboly křídel, které se mění v rytmu větru.
Svatyně Lunárního Dechu
Skrytá jeskyně pod útesy, kde elfové provádějí rituály spojené s harmonií noci a dne. Její stěny jsou vyzdobeny symboly měsíce a větru.
Zahrady Mlžných Vírů
Místo plné podivných rostlin, které symbolizují vlny a mraky, prolínající se s kořeny. Elfové se zde spojují s přírodou a vnímají sílu větru.
Síň Bílých Křídel
Vysoká kamenná síň se symboly křídel na oknech, které se třepetají při pohybu vzduchu. Je to místo studia rovnováhy mezi světlem a temnotou.
Křišťálové Prameny
Posvátné prameny, jejichž voda se třpytí jako hvězdy na noční obloze. Elfové je používají při rituálech spojených s rovnováhou.
Jeskyně Zpěv Větru a Moře
Temná jeskyně, kde se setkávají síly větru a moře. Elfové zde hledají rovnováhu mezi těmito dvěma elementy.
Komnata Poselství Nebes
Mystická komnata, kde elfové komunikují s vyššími silami. Je zdobena symboly slunce a měsíce, což vytváří atmosféru prolínání dne a noci.
Vodopád Slzy Andělů
Impozantní vodopád, jehož kapky vody připomínají slzy, symbolizující smutek a naději elfů. Je to místo meditace a klidu.

Eldermire

Eldermire je zapomenuté a tajemné sídlo ukryté mezi černými borovicemi a pokroucenými duby na pobřeží temného moře. V této osadě se mísí gotická elegance s divokou přírodou, kde se mlha a stíny tančí mezi vysokými věžemi pokrytými břečťanem a lišejníky. Místní kamenné cesty jsou osvětleny vitrážovými okny, které v noci vrhají barevné světlo. Kolem osady se rozkládá živoucí les, chráněný elfí magií, který se mění podle vůle Strážců přírody.

Hlavní místa Eldermire:

Přístav Černých Vln – starý přístav, jehož rozpadající se lodě zůstaly po dávných cestách. Mořská mlha prý přináší hlasy těch, kdo se nikdy nevrátili.
Trh Umbralith – noční tržiště, kde elfové prodávají vzácné byliny, kouzelnické svitky a amulety. Některé zboží je viditelné jen při měsíčním světle.
Chrám Stříbrné Krve – chrám postavený z tmavého kamene, kde se posvátné jezírko za úplňku mění ve stříbro a odhaluje skrytou pravdu.
Dům Větrných Stínů – nejvyšší gotická věž, sídlo elfských stařešinů, kde se prý šepotají tajemství starých bohů.
Mlžné Háje – lesní oblast zahalená hustou mlhou, kde se nezasvěcení mohou ztratit navěky. Stromy a kořeny chrání tajemství osady.
Zátoka Temných Hvězd – klidné místo u pobřeží, kde moře černé jako inkoust odráží hvězdy, i když je obloha zatažená. Elfové zde provádějí rituály.
Svatyně Černého Břečťanu – skrytá oblast v lese, kde rostou vzácné černé květy, jejichž vůně přivolává vzpomínky mrtvých.

Atmosféra Eldermire:

Neustálá mlha a stíny lesa.
Temné gotické stavby s přírodními prvky jako břečťan a vyřezávané symboly.
Melancholická hudba větru a vln, spojená s tichým zpěvem elfů.
Měsíční světlo, které osvěcuje Eldermire stříbrnou září, vrhající podivné stíny.
Obyvatelé, kteří se pohybují jako stíny a mají oči plné tajemství.

Eldermire je místem, kde se les, moře a gotická elegance spojují v temné harmonii, kde každý kout skrývá příběhy starší než čas.

Crimvale

Crimvale je temná, gotická osada ukrytá mezi temnými lesy a v blízkosti moře, které je černé a nekonečné. Vzduch je těžký, prosycený rudou mlhou, která zahaluje úzké uličky, osvětlené černými lucernami s červeným světlem. Tento kraj je domovem Krvavých elfů, známých také jako Nositelé prokletí, jejichž existence je spjata s temnými magickými silami a krví, která je součástí jejich schopností.

Hlavní místa v Crimvale:

Krvavé háje – Temné lesy na okraji osady, nasáklé krví z dávných rituálů. Stromy zde nesou stopy magických kleteb a jsou místem, kde elfové vykonávají krvavé rituály a kouzla tělesných sil.
Temný přístav – I když není tradičním přístavem, tento temný kout slouží k ukládání magických artefaktů a skrývání tvorů z hlubin moře. Lodě se plaví pouze ve dne, protože noc je v tomto kraji příliš nebezpečná.
Ruiny gotických sídel – Zbytky mocných elfských rodů, obklopené záhadnými iluzemi. Tento místo je domovem zakázaných rituálů a jen zasvěcení elfové se odváží do těchto ruin.
Kostel prokletí – Temný a impozantní kostel, kde Krvaví elfové vykonávají své magické obřady. Uprostřed kostela je obětní oltář, kde elfové obětují krev a vlastní životy, aby udrželi rovnováhu mezi světem živých a mrtvých.
Pusté ulice – Tiché, klidné ulice s černými kamennými domy, které jsou osvětlovány pouze červeným světlem luceren. Mnoho z těchto domů je rozpadlých, ale stále obývaných Krvavými elfy, kteří provádějí tajné magické praktiky.
Ruiny viktoriánských domů v lese – Staré, rozpadající se domy poblíž temného lesa, známé pro rituály osamění Krvavých elfů, kteří zde provádějí kouzla, jež mohou měnit strukturu světa.
Krvavé tůně – Zneklidňující jezero s temnou vodou zbarvenou do odstínů rudé a černé, známé svou magickou silou, která umožňuje elfům navázat spojení s dávnými duchy a posílit svou magii.

Závěr:

Crimvale je místo ponořené do temnoty a magie, kde Krvaví elfové žijí ve spojení se svou temnou minulostí a magickými praktikami. Osada je plná historie, záhad a nebezpečí, které jsou pro obyčejné oči neviditelné. Je to kraj, kde se tajemství skrývají v každém rohu a kde krvavá magie pohlcuje všechny, kdo se odváží vstoupit do jejího srdce.

Gloamhaven

Gloamhaven – Přístav soumraku je tajemná osada ponořená do věčného soumraku, skrytá mezi skalami a mlžnými lesy. Noční elfové, Strážci hvězd, zde bdí nad rovnováhou mezi světlem a temnotou. Obloha je posetá zářivými hvězdami, mlha se nikdy zcela nerozplyne a gotické budovy z černého kamene vytvářejí atmosféru mystiky.

Klíčová místa Gloamhavenu:

Astralní věž – Nejvyšší bod osady s krystalem odrážejícím hvězdné světlo, zdroj magie elfů.
Stříbrný trh – Noční tržiště s magickými předměty, hvězdným světlem a pergameny s měsíčním inkoustem.
Katedrála hvězd – Svatyně s vitrážovým stropem zobrazujícím souhvězdí, kde elfové konají rituály.
Mlžné zahrady – Melancholické místo s květy zářícími pod hvězdami, šeptajícími fontánami a bílými cestičkami.
Přístaviště stínů – Tajemné molo, odkud vyrážejí černé lodě do neznámých krajin.
Zrcadlové jezero – Stříbřité vody odrážející nejen oblohu, ale i vzpomínky těch, kdo se do nich zahledí.

Zahrada Nočního Tajemství:

Ukrytá v srdci Gloamhavenu, ozářená modravými lucernami a hvězdným světlem.

Modré růže noci – Magické květy šeptající minulost a odhalující budoucnost.
Měsíční altán – Místo meditací Strážců hvězd.
Stříbrná fontána – Odhaluje pravé pocity těch, kdo se do ní zahledí.
Hvězdná stezka – Cesta vykládaná světélkujícími souhvězdími.
Modrý labyrint – Skrytá stezka vedoucí k Růži věčnosti, nejmocnější z nočních květů.

Gloamhaven je místem kouzla a tajemství, kde se historie zapisuje světlem hvězd a každá noc přináší nová odhalení.

Ravegrawe

Ravegrawe je tajemná osada ukrytá mezi temnými horami a lesy, nacházející se na hranici světa živých a mrtvých. Domov Havraních elfů, kteří mají schopnost přivolávat smrt a komunikovat s dušemi, je místem plným ruiny, havranů a temných, gothických staveb. Osada je protkána magií, prokletími a místy, která jsou vysoce spjatá s dušemi a smrtí.

Architektura osady je gothicko-viktoriánská, s tmavými, mechovými kameny a vysokými štíty. Ulice jsou zdobeny černými fontánami s tmavou vodou a tajemným leskem.

Hlavní místa v osadě:

Velká Černá Fontána – V centru osady, fontána tvaru havrana, z jehož zobáku neustále teče tmavě modrá voda, připomínající přechod mezi světem živých a mrtvých.
Socha Anděla s Křídly Havrana – Anděl s kosou symbolizuje smrt a duše, ztělesněné v černém kameni.
Hřbitovy – Dva hřbitovy ukryté mezi stromy, s hroby pokrytými černými květinami, kde smrt nikdy nenachází klid.
Vodopád Přichází Smrt – Temný vodopád, jehož zvuk je považován za příchod smrti, s vodou, která se zrcadlí jako smrt.
Sad Černých Slz – Místo smutku s pokroucenými stromy, kde slzy nenalezených duší stékají po kůře stromů.
Útes Sebevrahů – Prokletý útes, který přitahuje duše a lidi s temnou energií.
Havraní Stezka – Tajemná stezka vedoucí do astrální říše, kde je slyšet jen křik havranů.
Propast u Ruiny Hradu Gravnoir – Prokletá propast spojená s tragickou smrtí princezny a její kletbou.
Jeskyně Bílého Plamene – Jeskyně, kde plameny nikdy neuhasnou a vyzařují čistou bílou záři.
Údolí Popelu a Lilií – Údolí spojené s tragickým osudem čarodějnic, kde jejich duchové stále bloudí.
Maják Duší – Opuštěná stavba, která vydává modré světlo, považované za záblesk duší hledajících cestu domů.
Záhadná Černá Loď – Loď s tajemným převozníkem, který přenáší duše mezi světem živých a mrtvých.

Ravegrawe je místem, kde temnota, smrt a magie splývají, a každý, kdo se zde ocitne, musí čelit svému strachu a osudu, který spojuje duše v nekonečné cestě do věčnosti.

Ostatní místa

Království Goldhward

Království Goldhward ve Zlaté hoře je známé svou unikátní kombinací černé a béžové barvy, která odráží jeho divokou krásu a sílu. Trpaslíci zde těží vzácné minerály nejen pro jejich magické vlastnosti, ale i estetickou hodnotu. Jejich pevnosti, vytesané do skály, propojují černý onyx s béžovým jaspisem v přírodních vzorech, které dodávají městům majestátní vzhled.

Magie je v Goldhwardu úzce spjata s nerosty – onyx poskytuje ochranu, nefrit přináší harmonii a citrín přitahuje bohatství. Cinabar se využívá v mocných lektvarech, zatímco růženín a ametyst zdobí městské chrámy a artefakty. Trpasličí sídla jsou tak nejen pevná a obranná, ale i plná přírodní krásy a magické energie.

Les šumu vln (Silva Undarum)

Les na pomezí moře a souše, kde se jemné písčité cesty klikatí mezi kmeny bílých, štíhlých stromů. Koruny se sklánějí k vodní hladině, jejich listy se ve větru třpytí jako mořská pěna. Vzduch je nasycen solí a vzdáleným zpěvem vln, které narážejí na pobřeží. Víly bludů (Umbrae Fatae) zde tančí mezi mlhou, vytvářejí mihotavé přeludy a svádějí poutníky hluboko do srdce lesa, kde čas a realita splývají.

Les můr (Silva Noctium)

Tento temný les se rozkládá na útesech nad mořem, jeho kořeny se pevně drží skal. Kůra stromů je hladká a tmavá, listy se třpytí jako noční obloha posetá hvězdami. Z dálky se zdá, že vzduch ve stínech pulzuje podivným světlem – to jsou křídla nesčetných můr, které zde žijí společně s Nočními vílami (Caelestis Fatae). Tyto bytosti se noří do stínů a jejich zpěv přináší sny plné tmy a neznámých znamení.

Les rudých písků (Silva Sanguinem)

Les na hranici moře a útesů, kde je země rudá jako zaschlá krev. Stromy zde mají kůru tmavě vínové barvy a jejich listy se třepotají jako plameny v tichém větru. Mezi kořeny prosakuje slaná voda a ve vzduchu je cítit železitá vůně. Krvavé víly (Sanguis Fatae) zde zpívají písně, které rezonují v žilách těch, kdo se odváží příliš blízko. Jejich přítomnost je krásná, ale smrtící, jako růže poseté trny.

Les zlatých světel (Silva Aurorum)

Vysoko na skále, kde slunce maluje zemi do zlata, se nachází tento jasný les. Stromy zde mají kmeny jako vytesané ze slonoviny a jejich listy září teplým světlem, jakoby v sobě uchovávaly poslední paprsky západu slunce. Půda je pokrytá květy, které svítí jako hvězdy, a ve vzduchu poletují drobná světélka, přinášející klid a naději. Víly paprsků (Lux Fatae) zde zpívají melodie, které hojí rány a tiší bolest, jejich hlas je jako světlo pronikající temnotou.

Les Zázraků

Les Zázraků je prastaré a posvátné místo, kde magie přírody ožívá a stromy šeptají příběhy starší než samotný čas. Tento les je domovem Nemetari, duší stromů, které chrání rovnováhu mezi světem lidí a přírody. Ve věčných soumracích lesa se listy třpytí jako hvězdy a vzduch voní mechem, květinami a pryskyřicí.

Les se rozprostírá na nekonečných pláních, kde se realita prolíná se snem. Stromy dosahují ohromných výšek, jejich kůra září jemným světlem a v noci se na ní objevují pradávné runy vyprávějící dávné příběhy. Vzduch je naplněn mlhou, v níž se mihotají duchové lesa – vzpomínky minulých věků.

V srdci lesa se tyčí Prastrom, nejstarší a nejposvátnější strom, jehož kořeny sahají hluboko do země a větve se dotýkají nebe. Právě zde sídlí Silvaeon, strážce lesa a ochránce Nemetari, jehož přítomnost chrání magickou rovnováhu. Mezi kořeny Prastromu se nachází svatyně Nemetari, jejichž světélka nikdy neuhasínají.

Les Zázraků je nejen útočištěm magických bytostí, ale i místem nekonečné moudrosti a příběhů, které čekají na ty, kdo jim dokážou naslouchat.

Posvátné louky Aisvion

V hlubinách světa, kde čas plyne jinak a příroda zpívá vlastní píseň, leží posvátné louky Aisvion – krajina prodchnutá magií, kde se každý okvětní lístek třpytí jako drahokam a vánek šeptá tajemství pradávných bytostí. Tyto louky nejsou jen místem pokrytým květinami, ale živoucím organismem, v němž půda, rostliny a vzduch tvoří dokonalou harmonii.

Hlavní posvátné louky

✧ Louka Duše Květin

Nejposvátnější ze všech luk, místo, kde se rodí a zanikají Aisvion. Květiny zde nejsou obyčejné rostliny – jsou to duše přírody, které se neustále mění a splývají s magií světa. Každý krok po této zemi vyvolává jemné světelné pulzování, jako by sama louka dýchala.

Nejvýznamnější rostliny:

• Prvotní květina Aisvion – záhadný květ, který se objevuje pouze při zrození nového Aisvion.
• Éterické orchideje – průhledné květy odrážející obrazy z dávné minulosti.
• Květy nekonečné harmonie – mění barvu podle nálady louky, někdy září, jindy splývají s větrem.

✧ Louka Melodie Snů

Místo, kde se realita a sny prolínají. Květy se otevírají jen za soumraku a vydávají jemné světélkující výpary, které se vznášejí k nebi jako drobné hvězdy. Ten, kdo se zde prochází, cítí hluboký klid a jeho mysl se ponořuje do písní snů, které tu přetrvávají od pradávných věků.

Nejvýznamnější rostliny:

• Noční lotosy – otevírají se pouze ve tmě, šíří sladkou omamnou vůni a přivádějí živé sny.
• Hvězdné chrpy – jejich květy odrážejí hvězdy a pohybují se podle rytmu spících duší.
• Stříbrné vlčí máky – mají hypnotický efekt a vedou mysl k tajemným vizím.

✧ Louka Tichých Šepotů

Zdánlivě poklidné a zasněné místo, kde vítr nehučí, ale jemně se proplétá mezi květy a přináší starodávná slova přírody. Zem je měkká jako samet, pokrytá kobercem hebkého mechu, zatímco květy se v tichém rozhovoru sklánějí k neviditelným duchům větru.

Nejvýznamnější rostliny:

• Perleťové lilie – okvětní lístky se jemně chvějí, jako by naslouchaly neznámým hlasům.
• Stříbrné kapradiny – listy pokryté jemnou mlhou tlumí zvuky a vytvářejí pocit naprostého klidu.
• Mlžné fialky – slabě září a působí jako konejšivá aura ve chvílích smutku.

✧ Louka Zpěv Květů

Nejživější a nejbarevnější louka, kde květy při doteku větru vydávají melodické zvuky – šumění lístků, tiché zvonění květních kalichů a melodické šeptání pylových zrnek. Barvy zde hrají v nekonečných odstínech, zlatavé květy se mísí s indigovými, rudé květy kontrastují s jemnou zelení a při soumraku mnohé z nich začnou slabě světélkovat.

Nejvýznamnější rostliny:

• Zlaté zvonky – rozehrají jemné tóny připomínající cinkání skleněných zvonečků.
• Safírové pivoňky – jejich okvětní lístky se třpytí jako drahokamy a odrážejí světlo.
• Šeptající růže – pohybují se ve větru a vydávají melodický šepot s prastarými příběhy.

Magické vlastnosti posvátných luk

✔ Samoléčivé schopnosti – Květiny nikdy neumírají trvale, pokud jejich cyklus naruší vnější síla, louka je obnoví.
✔ Zachování harmonie – Na loukách nelze bojovat ani šířit negativní energii. Jakýkoli pokus o narušení harmonie skončí tím, že narušitel bude jemně, ale neúprosně vypuzen.
✔ Brána mezi světy – Kdo zde usne, může svou duší proniknout do říší, kam smrtelníci běžně nemají přístup.

Posvátné louky Aisvion jsou srdcem přírody, místem, kde květiny zpívají, sny se stávají realitou a magie proudí jako živoucí síla. Každý okamžik zde je naplněn krásou, tichem a nekonečným kouzlem světa.

Louka motýlích křídel

Tato posvátná a magická louka je domovem Aethelis – Temných Motýlích Strážců Přírody a místem, kde příroda dosahuje svého vrcholu. Není to jen obyčejná krajina, ale živoucí ekosystém, který reaguje na magii a nálady svých obyvatel.

Vzhled a atmosféra

Louka je mozaikou barev a světel, s květy připomínajícími motýlí křídla a fosforeskujícími rostlinami, které ve tmě září. Země je pokryta měkkým mechem a při západu slunce se celé místo proměňuje v éterickou krajinu plnou jemných melodií a mihotavých světel.

Flóra a fauna

Noční květiny – rozkvétají za soumraku a září modře, fialově či stříbrně.
Motýlí tráva – třpytí se jako hedvábí a pohybuje se s větrem.
Stromy z hvězdného prachu – jejich průsvitné listy mění barvu podle denní doby.
Plamenné orchideje – rudé a oranžové květy uchovávající teplo slunce.

Mezi magické bytosti zde patří:

Éteričtí motýli – jejich křídla jsou tvořena světlem a mlhou.
Třpytiví jeleni – duchovní zvířata s měsíčním leskem v očích.
Křišťáloví hadi – průhlední, mírumilovní tvorové.

Energie a magie

Louka je místem pradávné síly, kde Aethelis čerpají svou energii. Posvátné runové kameny zde slouží k rituálům obnovy přírodní rovnováhy. Každý pohyb na louce vyvolává magické jiskry a vlny energie, které propojují všechny bytosti s touto kouzelnou krajinou.

Louka motýlích křídel je tedy nejen krásným místem, ale i srdcem světa, kde příroda a magie splývají v dokonalé harmonii.

Arvellon – Království Stínů, Magie a Zapomenutých Tajemství

Temné, gotické království Arvellon je místem, kde se realita prolíná s nočními můrami, kde mlha dusí ulice, a kde se starobylá magie skrývá za rozpadajícími se zdmi černých věží. Uličky hlavního města se ztrácejí ve stínech luceren, zatímco v chladných katedrálách zaznívají ozvěny zaniklých kultů. Toto království je rozerváno mezi vznešeností a dekadencí, mezi civilizací a tajemnými silami, které nikdy neustoupily lidem.

Před šesti sty lety tu zuřila válka mezi lidmi a magickými bytostmi – konfliktem tak krvavým, že zanechal jizvy nejen v srdcích přeživších, ale i v samotné podstatě země. Po staletích ticha se magie vkrádá zpět do života smrtelníků a démoni minulosti se znovu probouzejí v nočních šepotech.

Srdce Arvellonu – Hlavní Hrad a Město

Valgard – Trůn v Pasti Stínů

Hlavní hrad Valgard, sídlo královské rodiny Valcairn, se tyčí jako obří černá pevnost na vrcholu skály, jejíž útesy se ztrácejí v bezedné mlze. Gotické věže se vzpínají k nebi, jejich špičky mizí ve stínech věčné noci. Zde vládne královská rodina, jejíž krev je možná poskvrněna starou magií, která jim umožňuje vidět dál, než je zdrávo. Ve zdech hradu šeptají dávní duchové a zrcadla odrážejí obrazy toho, co by nemělo být viděno.

Vareth – Město Mlhy a Tajemství

Pod hradem se rozkládá Vareth, temné a rušné město, kde se prolíná aristokracie s podsvětím, alchymie s černou magií a bohatství s chudobou. Z kamenných ulic se linou výpary starých lektvarů, šarlatoví mágové kují své plány ve sklepeních a nekromanti se potulují mezi opuštěnými hřbitovy.

• Akademie Arcanum – Ponurá a rozlehlá akademie, kde se mladí adepti magie učí všem tajemstvím známým i zapomenutým. Její brány jsou lemovány sochami, jejichž oči někdy jako by žily vlastním životem.

• Chrám Temného Světla – Kultní místo, kde se kdysi uctívaly nepojmenované bytosti. Dodnes zde přetrvávají rituály, o nichž se na veřejnosti nemluví.

Další Města a Skrytá Útočiště

Afgard – Město Alchymistů

Věčné kotlíky a knihovny plné spisů o zapomenutých elixírech. Kdo projde jeho bránami, cítí ve vzduchu vůni spalovaných bylin a rozkládající se magie.

Yok – Doupě Mágů

Zdejší obyvatelé ovládají nejmocnější formy magie. Ulice jsou osvícené slabým fosforeskujícím světlem, zatímco ve sklepeních se formují zaklínadla, která by mohla změnit osud světa.

Lutheria – Vesnice na Pomezí Stínů

Na hranici Lesa stínů žijí lidé, kteří přijali elfské způsoby. Jejich domy jsou porostlé lišejníky a chráněny kouzly tak starými, že jejich význam už nikdo nezná.

Elandor – Kovářská Bašta v Podhůří

Hory zde šeptají tajemství trpasličích kovářů, kteří kují zbraně tak mocné, že jen ti nejsilnější je mohou nosit.

Temné Krajiny Arvellonu

Les čarodějnic – Prokleté Hvozdy

Zdejší stromy dýchají magií a kořeny svazují duše ztracených poutníků. V noci zde tančí plameny bez ohně a v hlubokých jeskyních se skrývají prastaré kulty čarodějnic.

Les ztracených – Labyrint Iluzí

Místo, kde realita podléhá vůli víl. Cesta ven existuje jen pro ty, které si víly vyberou.

Les stínů – Domov Zapomenutých Elfů

Zdejší elfové jsou chladní jako měsíc a jejich magie je tak stará, že ji smrtelníci nedokážou pochopit.

Hory Valandor – Pevnosti Trpaslíků

Pod jejich povrchem se skrývají celé říše kovářů a alchymistů, jejichž díla mění běh dějin.

Temné Bytosti Arvellonu

Nekromanti – Vládci Smrti

• Vládci duší – Bledé bytosti s bílými vlasy, které slyší šeptající hlasy mrtvých.

• Mistrové oživlých mrtvol – Ti, kteří znají tajemství přivádění mrtvých zpět do světa.

Čarodějnice – Stíny Pod Ztrouchnivělými Korunami Stromů

• Sylvanius Vitae – Mistři bylinné magie a magie kamenů.

• Metamorphosis Animus – Ti, kteří ovládají proměny nejen těla, ale i duše.

Temní Šamani – Ochránci Zkažených Proroctví

Nosí pláště s runami a jejich oči vidí, co smrtelníci nesmí spatřit.

Elfové – Děti Soumraku

• Lesní elfové – Poslední strážci divočiny.

• Havraní elfové – Poslové smrti.

• Soumrační elfové – Mistři iluzí.

Víly – Ztělesnění Pokušení

• Víly bludů – Tvůrkyně pastí pro smrtelníky.

Historie – Prokletí Minulosti

Před šesti sty lety se Arvellon zmítal v kruté válce mezi lidmi a magickými bytostmi. Krev tekla proudem a vzduch se naplnil kletbami. Nakonec došlo k míru, ale nikdo nezapomněl.

Dnes se zdá, že rovnováha slábne. Tichá moc se probouzí v hlubinách zapomenutých chrámů. Staré rody znovu volají po krvi. A v temných uličkách Varethu se šeptá, že noc přináší víc než jen stíny.

LAMENTUM – Prokleté sídlo zapomenutých duší

Skryté v mlze a obklopené zčernalým lesem, Lamentum stojí jako svědek hrůz, které nikdy neopustily jeho zdi. Černé věže se vzpínají k nebi jako zkamenělé paže, snažící se uniknout prokletí, které sídlo dusí už po celá staletí. Kamenné fasády pokrývá mech a popraskaná omítka, zatímco těžké železné brány, zdobené ornamenty havranů a trnů, skřípou ve větru jako umírající hlasy.

Každý, kdo kdy Lamentum vlastnil, zemřel. Ne přirozenou smrtí, ale za podivných okolností – zmizeli beze stopy, našli je s prázdnýma očima, zohavení a zkroucení v bolestných pozicích, nebo spáchali zoufalé činy, které nikdo nedokázal vysvětlit. A přestože nikdo v sídle už po desítky let nežije, světla v oknech se občas zablesknou a tichý smích se rozléhá chladnými chodbami.

HŘBITOV ZAPOMENUTÝCH

Hned za rozpadlou zahradou, kde mrtvé růže stále krvácí poslední rudé květy, se rozkládá Hřbitov zapomenutých. Kamenné náhrobky jsou nakloněné, popraskané a jména na nich téměř nečitelná. Některé hroby jsou otevřené, víka rakví rozbitá, avšak jejich vnitřek je prázdný.

Uprostřed hřbitova stojí černý mramorový náhrobek bez jména. Každou noc se na něm objevují nové praskliny, jako by se snažil něco uvolnit… nebo udržet uvnitř. Ti, kdo se přiblíží, slyší tiché šeptání přímo ve své mysli – prosby, výkřiky, nebo jen slabý, chladný dech za krkem.

A nejhorší je hřbitovní zvonice, která nikdy nezazvonila rukou živého člověka – a přesto se její zvon občas rozezní v bezvětrné noci.

INTERIÉR SÍDLA

Jakmile vstoupíš do sídla, vzduch ztěžkne. Vůně vlhkého dřeva, prachu a zčernalého vosku naplňuje každou chodbu. Stěny pokrývají vybledlé tapety s viktoriánskými vzory, které se zdají pulzovat, jako by pod nimi něco žilo.

Masivní schodiště z temného mahagonu se vine do vyšších pater, kde se ve stínech zdá být víc dveří, než jich tam bylo před chvílí. Staré obrazy bývalých majitelů visí podél chodeb – jejich oči se v záblescích světla mění, ústa se křiví do tichých šeptajících úšklebků.

V Velkém salónu, kdysi místě plesů a hostin, stojí černé piano, jehož tóny někdy zazní v mrtvém tichu, ačkoliv nikdo nesedí u klaviatury. Křišťálový lustr je popraskaný, ale stále drží svíce, jejichž světlo tančí jako stíny mrtvých na zdech.

Zrcadlový sál je nejděsivějším místem v celém sídle. Vysoká zrcadla pokrývají celou místnost, jejich rámy jsou zdobené ornamenty hadů a kostnatých rukou. Ale není to tvůj odraz, co v nich vidíš – jsou to oni. Duše těch, kteří v Lamentu zemřeli. Zatímco stojíš před zrcadlem, postavy v jeho hloubce se pohybují jinak, než by měly – někteří se blíží, jiní křičí beze zvuku, a někteří jen nehnutě sledují, čekajíce…

A uprostřed sálu stojí ZRCADLO DUŠÍ.

ZRCADLO DUŠÍ

Vyšší než člověk, s rámem z černého železa, které vypadá jako zkroucené v křečovité bolesti, Zrcadlo duší je nejděsivějším artefaktem v sídle. Jeho povrch je temný jako hlubina, ve které se odráží nejen tvá tvář, ale i všichni, kdo zde zemřeli.

Někdy duše v zrcadle jen mlčky pozorují. Jindy se pohybují blíže, natahují k tobě ruce, jejich ústa se otevírají ve výkřiku, který nikdy neuslyšíš. A někdy – někdy jedna z nich chybí… a objeví se jinde v sídle.

Ti, kdo se do zrcadla podívali příliš dlouho, tvrdili, že jejich vlastní odraz se začal měnit – jejich oči se proměnily v černé propasti, jejich úsměv nebyl jejich. A když se odvrátili… jejich odraz tam zůstal.

PODZEMÍ A ZAPOMENUTÉ TAJEMSTVÍ

Pod Lamentem se táhnou temné chodby katakomb, jejichž existence byla dávno vymazána z knih a pamětí. Kosti zdejších obyvatel, dávno zapomenutých i světem živých, se vrší v rozích, jejich lebky prázdně zírají do tmy.

V nejhlubší části podzemí stojí kovová brána, jejíž řetězy jsou rezavé, ale stále pevné. Na jejím povrchu jsou vyryté slova v jazyce, který už nikdo nezná. A přesto ti šeptají, pokud se přiblížíš:

"Neotvírej. Neprobouzej to, co nikdy nemělo být volné."

Ale brána praská. Každý den trochu víc.

LAMENTUM DÝCHÁ. SLEDUJE. ČEKÁ.

Ti, kdo jednou překročí jeho práh, se nikdy nevrátí stejný. Pokud se vůbec vrátí.

Vítejte v Arvellonu. Království, kde každý krok může být vaším posledním, a každý stín může skrývat něco, co vás sleduje.

Eldoria

Kulturní a obchodní centrum říše, domov učenosti, umění a největších tržišť v Nysvallisu.

Eldoria je říší, kde vládne rozum, diplomacie a obchod. Její města jsou plná vysokých sloupů, klenutých mostů a prastarých knihoven, kde se setkávají filozofové, básníci a učenci. Lidé zde nevlastní žádnou magii, spoléhají na vědění, alchymii a precizní mechaniku. Přesto je magie tolerována a její uživatelé jsou pečlivě sledováni, aby se nepřekročily hranice zákona. Atmosféra Eldorie je silně ovlivněna temným gotickým a viktoriánským stylem, což se odráží nejen v architektuře, ale i v oděvech, umění a každodenním životě. Města jsou ponořena do tlumeného světla luceren, ulice se ztrácejí v mlze a věžaté budovy vrhají dlouhé stíny.

Příroda Eldorie je stejně pochmurná jako její města – husté mlhy se převalují přes vřesoviště a skalní útesy, hluboké lesy skrývají starobylé ruiny, zatímco černé řeky protékají údolími jako hadí smyčky. Zdejší kopce jsou poseté starými háji, kde učenci a mniši hledají pravdu v osamělých meditacích. Jezera zůstávají temná a chladná, obklopená mramorovými pavilony, kde se konají debaty až do úsvitu. Jeskyň a podzemních chodeb je v Eldorii nespočet – mnohé slouží jako tajné útočiště pro ty, kdo se chtějí skrýt před zraky zákona.

Královský rod

Luthair – dynastie diplomatů a myslitelů, kteří věří v sílu slova více než v sílu meče. Vláda Luthairů je postavena na vyjednávání, strategii a přesvědčování. Jejich erb nese stříbrnou havraní hlavu na černém poli, symbolizující moudrost a tajemství. Rodina sídlí v ponurém, avšak dechberoucím hradu Nocturnis, který se tyčí na skalním útesu nad městem Caelthar.

Hlavní hrad: Nocturnis

Nocturnis je gotická pevnost, obklopená mlhou a černými borovicemi. Jeho vysoké věže končí v ostrých špicích a jejich silueta se ztrácí v neustálém šeru. Masivní kamenité zdi, zdobené vyřezávanými reliéfy, se tyčí nad propastí, která slouží jako přirozená obrana hradu. Interiér je zdoben černým mramorem, těžkými sametovými závěsy a starodávnými svícny, jejichž plameny plápolají jako přízraky. Knihovna v Nocturnisu patří mezi největší v celé říši a uchovává rukopisy, jejichž obsah je znám pouze nejvyšším učeným kruhům.

Hlavní město: Caelthar

Caelthar je srdcem vzdělanosti a politického dění Eldorie. Jeho široké ulice lemují vysoké sloupy, sochy filozofů a velkolepé knihovny. V noci se město halí do světla luceren a plynových lamp, jejichž záře se odráží na hladkých kamenných dlažbách. V centru Caeltharu se nachází Univerzita Stříbrného Světla, kde se vzdělávají nejchytřejší mysli říše. Přestože je město symbolem vědění, v jeho temných uličkách se ukrývají tajné společnosti a intriky, které mohou otřást samotnými základy říše. Zde je Akademie Levisonis pro mladé alchysty a mágy.

Další významná města

Valthoren tajemné město plné černých věží, kde sídlí Mágové Kletby. Ve vzduchu visí magická tíseň, z temných uliček a zřícených chrámů se šíří neklidný pocit, jako by každým okamžikem mohl být vysloven nebezpečný rituál. Ruiny starého chrámu Avadakos se nacházejí uprostřed temných lesů, jejichž stíny se zdají být živé. Mágové Rozkladu sídlí v podzemí, jejich laboratoře plné podivných nástrojů a zvrácených experimentů vytvářejí atmosféru zkázy. V podzemí města jsou tajné chodbami skrytá ohniska smrti a rozkladu. Zatímco Transmutátoři mění jeden prvek v jiný, jejich dílny se hemží kovovými nástroji, zkumavkami a neustále se měnícími materiály, které jen potvrzují jejich víru v to, že nic není neměnné.

Ravenholme město, zahalené v stínu a záhadě, je domovem Mágů Duší. Úzké ulice a starobylé stavby, pokryté mechem, vypadají jako zapomenuté místo, kde se minulost prolíná s přítomností. Vzduch je těžký a vždy plný neviditelného napětí, jak mágové manipulují s dušemi a vědomími. Temné věže se tyčí nad městem, z jejich oken vycházejí slabé, mystické světelné paprsky, které zanechávají stíny, jež se pohybují samy. V noci je město tiché, jen sem tam se ozve podivné šepotání, jakoby duše ožívající v zrcadlech a chodbách promlouvaly.

Luthmere je město, které se skrývá na úpatí hor, zahalené temnou atmosférou a neustálým šepotem větru, který prochází mezi kamennými mosty a úzkými uličkami. Je známé svými temnými zahradami, kde stromy tvarují složité vzory a květiny se rozvíjejí v podivných, téměř hypnotických barvách. Ve večerním šeru, kdy plynové lampy ozařují cestičky teplým, nažloutlým světlem, město se zdá být klidné, a přitom plné tajemství. Lidé, zahaleni v pláštích, se procházejí po těchto cestičkách, jakoby v tichém souhlasu se staletími starými tajemstvími, která město skrývá.

Na vrcholku jedné z hor stojí chrám Colcharie – místo, které je zahaleno mlhou mystiky a zůstává téměř neznámé. Zde sídlí dva kněží, dvojčata – bratr a jeho starší sestra. Nikdo neví, odkud přišli, a přesto jsou v Luthmere přítomni od samotného počátku věků. Řád Ledové černé růže, jemuž tito kněží patří, je dávno zapomenutý a skrytý před očima světa. Je to řád, o němž vědí jen zasvěcení, a dokonce ani samotní královští rodové neznají jeho pravou podstatu. Je to místo plné temnoty a tajemství, kde se klidně mísí ledová krása a smrtící síla – tak jako samotná černá růže.

Ruiny Rokusu, Mhaton, Wildegard
V těchto opuštěných ruinách žijí Nekromanti. Města, rozpadlá a ztracená v čase, se nacházejí v krajinách, kde stíny zakrývají každý krok. Nekromanti vzkříšující mrtvé mají vybledlé vlasy a ledové oči, jejich bílá, šedá a modrá roucha splývají s mlhou a pískem. V podzemních katakombách pod městy Nekromanti ovládající duše a těla vytvářejí nové formy života, jejich bledé rysy a stříbrné a bílé oděvy se zdají být součástí samotné smrti, když manipulují s dušemi a zbytky mrtvých.

Ruiny Rokusu

Ruiny Mhaton

Ruiny Wildegard

Lesy klidu – Nemetari a Silvaeon
Tyto magické lesy jsou domovem Nemetari, bytostí spojených s dušemi stromů. Příroda je v těchto lesích nádherně klidná, jak lesní síly a duše stromů kvetou a mění se mezi lidskou a stromovou podobou. Větve stoupají vysoko, jakoby podporovaly samotnou oblohu, a mezi nimi se ukrývají Silvaeon, strážci lesů. Mají zlaté nebo stříbrné oči a jejich vzhled je hluboce propojen s rostlinným světem. Stromy se proplétají s jejich těly, jejich hlas je vánkem, který šeptá tajemství lesa.

Šibeniční les – Osady Blashaka, Ghosha, Nigmoo
V těchto lesích žijí Krvaví elfové, Stínoví elfové a Noční elfové. Lesy jsou zahalené temnotou, zpěv těchto elfů vytváří záhadné stíny a přitahuje nebezpečné síly. Blashakovi elfové jsou krutí a neúprosní, jejich magii spojuje krev a smrt. Stínoví elfové putují mezi světy, ovládají stíny a magii tajemství. Noční elfové čerpají sílu z hvězd, jejich oči se podobají temnému nebi a jejich kouzla mohou přetvářet noční oblohu v děsivou noční můru.

Šeptající lesy – Osady Nocthwak, Astcae a Bloodhark
Lesy, které nikdy nezapadají do klidu, jsou domovem temných covenů jako Nocturna Obscura, Caelum Astralis a Sanguinaria Noctis. Tato místa jsou naplněna tajemstvím, ve vzduchu je magie stínů a hvězd. Nocturna Obscura vládnou temnotou, jejich magie se dotýká iluzí a skrytých znalostí. Caelum Astralis přinášejí věštby a proroctví, jejich magie se odráží ve hvězdách. Sanguinaria Noctis využívají temné rituály, jejichž hlavní silou je krev a oběti temným silám. Vše kolem těchto míst je zahaleno v šepotu, který nikdy neustává.

Les rudého pramene
Tento les je temný a nehostinný, domov Krvavých víl, které ovládají magii krve a smrti. Když Krvavé víly zpívají, jejich melodie má sílu manipulovat s krevním oběhem obětí. Kolem nich panuje všeobecná tma, les se zdá být mrtvý, ale zároveň živý, jak je vše podrobeno moci krve. Každý krok je provázen cizími, temnými zvuky.

Hluboké Černé Lesy

Osada Shanwall – Astrální Šamani

Osada Shanwall se nachází v samém srdci Hlubokých Černých Lesů, kde temnota pohlcuje vše kolem. Tento mystický kout světa je skrytý v podrostu mohutných stromů, jejichž kmeny černé jako uhel a větve se proplétají v temné a zlověstné spleti. Mlha, která nikdy neustává, se táhne mezi těmito stromy a zahaluje krajinu do neprostupné mlhy, jenž ukrývá tajemství minulosti. V temném tichu lesů se ztracené chrámové ruiny a zbytky obřadů Temných Šamanů mísí s historií dávných rituálů, které zůstaly zapsány v hlubokých stínech. Podzemní jeskyně, zasazené v těžké mlze, vedou k neprobádaným hlubinám, kde zůstávají tajemství skrytá před zraky světa. V této ponuré krajině se ukrývají Temní Šamani, průvodci Temnoty, kteří v těchto záhadných hlubinách udržují křehkou rovnováhu mezi světem živých a mrtvých, mezi tím, co je známé, a tím, co se nachází za hranicemi.

Osada Quglaw – Temní Šamani

Osada Quglaw je skrytá na opuštěných vrcholech hor, kde se dimenze prolínají a hranice mezi světy se stírají. V těchto posvátných horách se nacházejí ruiny starodávných chrámů, obětních oltářů a tajemných míst, kde čas zdánlivě ztratil svou moc. Místa, která kdysi svědčila o velké moudrosti a síle, nyní zarůstají magickými bylinami a podivnými houbami, jejichž přítomnost dodává krajinnému rázu etherealní, téměř nadpozemský vzhled. Tato posvátná místa jsou obklopena silnými energiemi, které Astrální Šamani využívají k tomu, aby překonávali dimenzionální propasti, komunikovali s bytostmi z jiných světů a prozkoumávali tajemství vesmíru. Jejich rituály, obřady a meditace jsou zaměřeny na cestování mezi dimenzemi, kde v temnotě a tichu hledají odpovědi na otázky, které jsou pro smrtelníky nedosažitelné.

Louka záhadné vůně – Aisvion a Sihivane
Tato louka je naplněná tichým, ale silným kouzlem. Aisvion, duše květin, se zde rodí z magie přírody. Jejich vzhled se mění mezi květinovou a lidskou podobou, jejich vlasy se mění podle květů, které je obklopují. Kolem nich se šíří vůně, jež není z tohoto světa. Sihivane, strážce květin, je nejstarší z Aisvion, je to bytost vázaná na rovnováhu přírody a magie. Jeho podoba se zrcadlí v záři slunce, jeho oči září jako světelný bod, když chrání tuto kouzelnou rovnováhu.

Aethelis – Temní Motýlí Strážci Přírody
Skály a hory, jejichž temné štíty se dotýkají nebe, jsou domovem Aethelis. Tito strážci přírody jsou obdařeni křídly, která mohou být černá nebo pokrytá odstíny modré, fialové, růžové, červené nebo stříbrné. Jejich křídla, na pohled jako motýlí, mají schopnost skrývat se nebo se roztahovat podle emocí a potřeby. V jejich přítomnosti je příroda živá, voda, iluze a rovnováha mezi živými a mrtvými jsou pod jejich kontrolou. Vzduch je prosycen magií, která dává sílu nebo smrt.

Stříbrné jeskyně – Trpaslíci
V horských pevnostech, vytesaných do skal, sídlí Trpaslíci. Jejich města jsou vysoce chráněná, jejich brány a věže září magií země a kovů. Města jsou temná, ale s neuvěřitelnou energií, jakýmsi silným rytmem magie a těžké práce. Trpaslíci mají svalnaté postavy, tmavou pleť a oči jako zlato nebo oheň, jejich vousy symbolizují jejich klany. Jejich svatyně jsou plné run a artefaktů, chránících skrytá tajemství ve skalních městech.

Mořské Panny – Moci a Tajemství Oceánu

Mořské panny, tajemné bytosti žijící v hlubinách oceánu, jsou spojeny s temnou silou vody. Jejich horní polovina těla je lidská, ale dolní část je pokryta lesklými šupinami, jejichž barva se mění podle prostředí, ve kterém žijí. Jsou schopné ovládat vodní magii, manipulovat s mořskými proudy a bouřemi, a jejich schopnosti zahrnují komunikaci s mořskými tvory, vytváření iluzí a dokonce i léčivé schopnosti, které jim umožňují uzdravovat rány a nemoci. Tyto mořské bytosti jsou hluboce spojené s oceánem, nejen jako elementem, ale jako mystickým a magickým světem, který zůstává pro smrtelníky téměř nepochopitelný.

Mořské panny existují v několika různých podobách – některé žijí v temných podmořských královstvích, jiné v ztracených civilizacích, v mlžných oblastech nebo v královských palácích v hlubinách oceánu. V královstvích těchto bytostí je jejich vláda silná a neochvějná. Mořské panny jsou však křehké, protože jejich lidská podoba není věčná – pokud se nevrátí do oceánu včas, jejich životy vyhasnou. Vysoké věže pod vodou a temná království oceánů ukrývají tajemství a neznámé síly, které udržují rovnováhu mezi světem na povrchu a tím, co se skrývá hluboko pod hladinou.

Království Durnholde - Ledu, meče a pýchy

Království Durnholde je země zahalená tajemstvím a temnými zákony, kde vláda krále panuje železnou rukou. Magie je v tomto království přísně zakázaná, a jakýkoliv pokus o její užívání je trestán smrtí. Království je známé svou krutou a drsnou přírodou, ve které dominuje věčný soumrak, chladné větry a temné lesy. Všechno v Durnholdu je zahaleno v mlze a temnotě, která z něj dělá místo, kde se nebezpečí a strach stávají součástí každodenního života. Krajina je drsná, zemi pokrývá hustý les, ledové řeky, temná jezera a věčně zamrzlé pláně. Většina měst je postavena z temného kamene a kovu, což podporuje atmosféru všudypřítomné hrůzy.

Královský rod – Braegon

Rod Braegon, královská dynastie, je vládnoucí silou Durnholdu. Královská rodina je známá svou krutou a neúprosnou vládou, která nenechává prostor pro slabost nebo odpor. Jejich moc je absolutní, a to nejen díky vojenské síle, ale především díky strachu, který v zemi šíří. Magie byla dávno zakázána, a jakékoliv náznaky jejího používání jsou drsně potlačeny. Královská rodina je obklopena tajemstvím, a každý člen je pečlivě sledován a kontrolován, aby se ujistil, že nepoužívá zakázanou magii.

Královská vláda

Vláda krále je autokratická, přičemž král nebo královna mají absolutní moc. Veškeré rozhodování o osudu království, obyvatelích a jejich zákonech vychází pouze z vůle panovníka. Každý, kdo se odváží proti vládě, je považován za velezrádce a okamžitě potrestán. Tento striktní režim vede k tomu, že veškerá opozice a odpor jsou zcela potlačeny, a strach z vlády je největší motivací pro dodržování zákonů.

Hrad Drakhelm – Síla a Strach

Hrad Drakhelm, sídlo rodiny Braegon, je obrovská pevnost, která ční na vrcholku temné hory. Je postaven z černého kamene, což dává hradu nepřístupný, temný vzhled, jako by byl součástí samotného lesa. Vysoké věže se tyčí nad krajinou a nocí se hrad zdá téměř neviditelný, ponořený v temnotě. Okolo hradu se rozkládá nehostinná krajina, která je pokrytá mrazem a zaplavená deštěm, což podtrhuje nedostupnost a nehostinnost tohoto místa.

Uvnitř hradu panuje chlad, a atmosféra je nehostinná – vše je zařízeno účelně, bez jakýchkoli zbytečných ozdob, které by zbytečně poutaly pozornost. Chodby jsou úzké a dlouhé, zdi vyrobené z tmavého kamene tlumí každý zvuk, což vytváří pocit mrtvého ticha. Pokoje jsou prosté a chladné, na zemi se nachází těžké koberce, které tlumí kroky. V královských sálech je vše ve temných tónech – tmavé dřevo, kov a pouze pár svící, které osvětlí prostor tak, že stíny vypadají téměř živě. V celém hradu je cítit přísnou disciplínu a neústupnou vládu.

Říká se, že když měsíc dosáhne vrcholu, hrad se mění. Na zdech se objevují stíny, které nepatří žádným lidem. V síních šepot, který nikdo nepoznává.

Královská rodina Braegon je tvrdá, hrdá, neústupná. Odmítají věřit v nadpřirozeno. Když z trůnního sálu zazní kroky, ale nikdo tam nestojí, říkají, že je to jen vítr. Když se na dvoře oběsí strážný, jehož oči jsou celé černé, říkají, že to byla slabost.

Jsou slepí.

A tak už dávno nevládnou svému království.

Hlavní město – Hjarnhold

Hlavní město Durnholdu, Hjarnhold, je temné a tísnivé město, jehož ulice jsou vyrobené z tmavého kamene a šedých cihel. Náměstí jsou nepřehledná, plná šedých budov, kovových konstrukcí a vysokých věží, které se ztrácejí ve zdi mlhy. Vše je postaveno s ohledem na funkčnost a odolnost – město je pevností, kterou nelze snadno dobyvat.

Ve městě je přítomná neustálá kontrola a strach z trestů. Obchodníci prodávají zboží pod přísným dohledem, a všechny aktivní obchodní transakce jsou sledovány, aby se předešlo nežádoucí činnosti. Ulice jsou plné vojáků, kteří neustále hlídají, aby nedošlo k porušení zákonů nebo vzbouření proti královské moci.

Ostatní města a vesnice

Vargstad: Město známé svou vojenskou povahou. Místní obyvatelé se soustředí na život ve stínu neustálé války. Konstrukce domů je tvrdá a nezdobená, což podtrhuje jejich neúprosný přístup k životu.

Frostholm: Přístavní město na severu, kde leží v neustálé mlze a mrazu. Zdejší obyvatelé jsou zvyklí na extrémní podmínky, a jejich přežití závisí na tvrdosti a tradičních obchodních cestách.

Grimshold: Vesnice na okraji temné divočiny, známá svými uzavřenými komunitami a neústupnou nezávislostí. Lidé zde žijí v strachu z okolního světa, a často se vyhýbají kontaktu s cizími lidmi.

Místa, která lidé šeptají jen v hospodách:

Ulice, kam se nechodí – Není na mapě. Nikdy se o ní nemluví.

Ulice, kam se nechodí, je jako trhlina v samotné látce města. Nikdo neví, kdy vznikla – na žádné mapě ji nenajdete, v žádné kronice není zmíněná. Přesto tam stojí, skrytá mezi vysokými, gotickými budovami s omšelými fasádami a vyhaslými okny, za nimiž kdysi svítilo světlo života.

Plynové lampy podél cesty doutnají slabým, mihotavým světlem, jako by se samy bály temnoty, která se mezi nimi rozprostírá. Chodník z vlhkých kočičích hlav je popraskaný a zarostlý mechem, vzduch je nasáklý solí a hnilobou, jako kdyby sem vítr přinesl dech rozkládajících se těl.

Ti, kdo se sem zatoulají, říkají, že se stíny pohybují jinak, než by měly. Že tma není jen nepřítomnost světla, ale něco živého, hladového. Něco, co čeká. Každou noc ulice pohltí dalšího nešťastníka – a ráno po něm nezůstane ani stopa. Jako by nikdy neexistoval.

Krčma Poslední pohár – Každý, kdo si v ní připije sám, si nepřipíjí sám. A pak, už to není on....

Krčma Poslední pohár je nenápadná hospoda na kraji města, kde světlo lamp tlumí stíny a vzduch je těžký vůní starého dřeva, rozlitého vína a něčeho, co nedokážeš přesně pojmenovat. Dveře vržou, když je otevřeš, ale nikdy si nejsi jistý, zda jsi první, kdo ten večer vešel, nebo jestli už jsi tu byl mnohokrát.

Říká se, že v Posledním poháru si každý, kdo si připije sám, nepřipíjí sám. A pak… už to není on. Možná si jen špatně vzpomíná na svou minulost. Možná jeho úsměv vypadá trochu jinak. Možná už není ani úplně člověkem.

Nikdo neví, kdo hostinec vede. Pokaždé, když přijdeš, za pultem stojí někdo jiný – unavený stařec s vrásčitýma rukama, mladá žena s očima jako bezedné studny, nebo kdosi, jehož rysy ti unikají, sotva se otočíš. Pivo chutná podivně hořce, víno jako vzpomínka, kterou jsi zapomněl. A ten zvláštní likér, jehož barva se mění podle světla, prý chutná pokaždé jinak – přesně tak, jak bys ho nikdy nečekal.

Někteří tvrdí, že Poslední pohár je místem pro ty, kdo se chtějí změnit. Jiní říkají, že je to místo, které si tě vybere, když nastal čas. A pokud jsi dost neopatrný na to, abys pozvedl sklenici a připil si sám…

Pak už nikdy nebudeš sám.

Hřbitov nemluvňat – Každou zimu se zde objevují nové hroby.

Pokud se odvážíš pokračovat dál, najdeš se na Hřbitově Nemluvňat, kde ticho je tak husté, že se zdá, jakoby samotná země zadržovala dech. Hroby jsou tak staré, že jejich původní nápisy již dávno zmizely pod vrstvami času a země, pohlceny věky zapomnění. I přesto, každý rok se tu objeví nové hroby, vykopané s podivnou přesností, která vzbuzuje hrůzu. Kdo by se odvážil kopat zde, v tomto místě, kde se čas zdá být ztracený? Nikdo neví, kdo to dělá, a nikdo se neodváží zjistit pravdu. Každý, kdo se sem pokusí vstoupit, pocítí na zádech neviditelné oči, která ho pozorují, jakoby něco – nebo někdo – byl stále přítomen, a sledoval každý jejich pohyb. Vzduch je těžký, napjatý, jako by neviditelné stíny mezi hroby měly svou vlastní vůli.

A když noc pokryje krajinu svou nejtemnější pokrývkou, a hvězdy se schovají za hradbou mraků, můžeš zahlédnout pohyb. Něco bílého, malého a křehkého, co se mihne mezi hroby. Postavy v bílých rouchách, jejich pohyby jsou tiché, téměř neexistující, jak se pohybují mezi náhrobky a pozorují každého, kdo se odváží projít. Jakoby byly strážci těch, kteří zde spočívají – ochránci těl i tajemství. Jejich oči, ač skryté, jsou v každém kroku, ve každém šepotu větru, který prochází mezi hroby. Ať už jdeš kamkoliv, pocit, že tě někdo sleduje, se nikdy neztrácí, jako by i ty postavy čekaly na správný okamžik, kdy se rozhodnou ukázat svou pravou tvář. Ale nikdy to neudělají.

Z hrobů a stínů se občas ozve dětský smích, jemný, zvonivý a nepřirozeně čistý, následovaný dětským pláčem, který se táhne jako stín mezi hroby, jakoby nepatřil do tohoto světa. A pak, ve chvílích ticha, se začnou ozývat podivné zvuky – tiché škrábání, jako kdyby něco drásalo náhrobní kameny, pomalu, vytrvale, jako kdyby se něco snažilo dostat ven z podzemí. Ty zvuky jsou nelidské, mrazivé, a jak se škrábání přibližuje, můžeš cítit, jak se tvé srdce rozbuší, jak tě něco neviditelného následuje, aniž bys to mohl spatřit. Každý krok, který uděláš, se zdá být neúplný, jako by tvé tělo nebylo jediným, kdo po hřbitově chodí.

Ať už se ti to líbí nebo ne, sníh a led nikdy nezmizí. Hřbitov je věčně zmrzlý, ať je jakékoliv roční období, a mrazivý vítr neustále krouží mezi hroby, přinášející pocit, že země je už dávno mrtvá a pohřbená pod vrstvami věčného zimního spánku. Dětské stopy se pravidelně objevují v čerstvém sněhu, křehké a malé, jako by je zanechávaly postavy, které zde nikdy nebyly. A pak, jak se tvé oči snaží sledovat jejich směr, najednou vidíš něco jiného – stopy něčeho většího, něčeho, co se po zemi pohybuje s těžkými, podivnými kroky, jakoby se to plazilo z hlubin tohoto prokletého místa.

A občas, když je ticho, uslyšíš hlasy – jemné a zvonivé, jakoby ztracené děti, které říkají: „Zůstaň tu s námi, pojď si hrát.“ Slova jsou svůdná, lákavá, ale jakmile se jimi necháš uchvátit, začneš ztrácet kontakt s realitou. Ti, kteří podlehnou, zmizí beze stopy, jakoby pohlceni samotnou zemí. A ti, kteří nereagují a prostě odejdou, jsou sice fyzicky v pořádku, ale psychika se začne pomalu hroutit. Jejich mysl se ztrácí v temnotě a šílenství se začne projevovat různými způsoby – někteří se stanou nebezpečnými, jiní spáchají sebevraždu, a někteří, jako by ztratili sami sebe, se stávají lovci ve vlastním světě.

A pokud se podíváš dostatečně pozorně, možná si všimneš černých stínů, které se pohybují v pozadí – stíny, které mají podobu obrovských pařátů s drápy, pomalu se pohybujících mezi hroby a sledujících každého, kdo se dostane příliš blízko. Jsou to stíny, které nechávají za sebou jen chlad a smrt, a jakmile tě jednou zachytí, už nikdy neunikneš.

Lesy, řeky a příroda

Lesy Durnholdu – Lesy věčných stínů jsou záhadné, temné a nepřístupné. Tato oblast je známá svou nehostinností a strašlivými bytostmi, které jsou připraveny zaútočit na každého, kdo se odváží vstoupit do jejich stínů.

Řeky a jezera jsou temně modré, ledové a nebezpečné, místy zrádné. Voda je pokryta silnou vrstvou ledu, který může v jakémkoliv okamžiku prasknout, pokud člověk nepozorně kráčí po jejím povrchu.

Vláda a politická situace

V Durnholdu vládne absolutní monarchie, kde král a královna mají neomezenou moc. Magie je zakázaná a každý, kdo ji používá, je okamžitě potrestán smrtí nebo vyhnanstvím. Veškeré pokusy o vzpouru jsou krvavě potlačeny. Obyvatelé jsou v neustálém strachu, a jakékoliv projevy neloajality jsou vnímány jako smrtelný zločin.

Ale království, které odmítlo magii, odmítlo i vlastní spásu.

Upíři, démoni, vlkodlaci… a teď i moře samo se obrátilo proti nim. Námořníci mizí každý den. Loď vypluje a už se nikdy nevrátí. A pokud ano, posádka není stejná. Říká se, že mořské panny zpívají v bouři – jejich hlas není sladký, ale krutý a zlomený, protože jim Durnholde vzalo sestry, rozřezalo jejich těla a hodilo je do ohně.

A tak oceán vrací úder.

Loď, která se ocitne příliš daleko od pobřeží, nikdy neuvidí zítřek. Na palubě se rozhostí ticho. Muži hledí do temné vody pod sebou a něco se na ně dívá zpět. Něco zpívá. A pak… vlny vystoupají a stáhnou je dolů.

Proto už nikdo nevyslovuje jména těch, kteří se ztratili na moři.

Protože co když je něco slyší… a odpoví?

ŘÁD OCELOVÉHO PLAMENE VS. TEMNOTA, KTERÁ SE JIM SMĚJE

Řád Ocelového plamene věří, že když upálí dost čarodějů, zlo zmizí. Věří, že síla je v meči.

Ale meč nepomůže proti tomu, co nevidíš.

Meč nepomůže, když tě v noci volá hlas tvé mrtvé matky.

Meč nepomůže, když se pod tebou otevře oceán… a stáhne tě dolů.

A tak démoni se smějí.

Protože vědí, že Durnholde už dávno prohrálo.

Království Hei Lian Guo – Země Černého Lotosu

Hei Lian Guo je říše skrytá v mlze a tajemstvích, ležící na osamělém ostrově, obklopeném temnými vodami, jejichž hloubka je neznámá a jejichž proudy unášejí loďstvo do zapomnění.

Toto království není opuštěné, ale je uzavřené, neprostupné pro ty, kteří neznají cestu. V jeho srdci vládnou král Lian Hei a jeho starší sestra-dvojče, královna Lian Xue, jejichž jména se šeptají mezi stíny s respektem i strachem.

Celkový popis vzhledu království Hei Lian Guo

Hei Lian Guo je říše věčného soumraku – slunce tu nikdy zcela neprosvítí mlhou, která se neustále převaluje mezi gotickými věžemi a pagodami, a měsíc je vždy bledý a zastřený.

• Krajina je tvořená černými útesy, hlubokými lesy a bažinami, kde stromy nemají běžné listy, ale spíš hedvábné plátky, které se ani ve větru nepohnou.

• Jezera a řeky se třpytí jako tekuté stříbro, ale pod hladinou se něco vždy pohybuje.

• Cesty vedou skrze kamenné tunely osvětlené jen bledými modrými ohni a vznášejícími se lucernami, které se rozsvěcí samy o sobě, i když nikdo není poblíž.

Města i vesnice jsou tiché, ale plné života – nikdo zde neplýtvá slovy, ale všude je cítit podivná přítomnost, něco, co se pohybuje mezi budovami a sleduje z výšky paláců.

V království není nic obyčejné. Vše se zdá být dokonalé, ale nepatrně „jiné“ – jako by realita byla posunutá o zlomek stupně do stínů.

Palác Hei Xue Lian – Černý Sněžný Lotos

V srdci království, na temném útesu, se rozkládá palác Hei Xue Lian – sídlo vládců rodu Lian a nejtajemnější místo v celé říši.

• Jeho střechy jsou černé jako obsidián, s ostře řezanými špicemi, které se zdají natahovat k obloze jako temné drápy.

• Čínské pagody se zde prolínají s gotickými věžemi, jejich okna jsou zdobena rudými vitrážemi, jež vrhají krvavé odlesky na mramorové podlahy.

• Celý palác je postaven z černého jadeitu, který se zdá chladný na dotek, i když je nasáklý zvláštní energií.

• Chodby jsou lemovány tisíci lucernami, které hoří slabým modrým světlem, jež nikdy nehasne.

• Nádvoří paláce ukrývají jezírka s černými lotosy, které kvetou pouze pod rudým měsícem, a stříbrné mosty vedoucí k sochám dávných vládců, jejichž oči se zdají následovat návštěvníky.

Vstoupit do Hei Xue Lian znamená vstoupit do jiného světa – světa, kde minulost, přítomnost i budoucnost splývají v jeden nekonečný sen, a kde stíny šeptají tajemství těm, kteří je umí poslouchat.

Hlavní místa v království Hei Lian Guo

Město Xuan Ye – „Tajemná Noc“

Hlavní město Xuan Ye se nachází na křižovatce vodních kanálů, kde staré čínské domy se zakřivenými střechami stojí vedle gotických paláců a katedrál.

• Černé ulice jsou osvětlené červenými lampiony, jejichž světlo se nikdy nedotýká země přirozeně.

• Mosty z tmavého kamene vedou nad stříbřitými kanály, v nichž se pohybují stíny i tehdy, když není nikdo nablízku.

• Nad městem se tyčí věže zvonů, jejichž zvuk je slyšet pouze za soumraku, a každé ráno zvoník beze slova zmizí.

Chrám Stříbrného Popela

Na východním útesu se nachází posvátný chrám, kde se nikdy nesmí zhasnout svíce.

• V jeho zdech jsou vytesaná jména těch, kteří zmizeli – jména, která se sama píší na kámen.

• Sochy bohů zde nemají oči, ale jejich výrazy se mění podle toho, kdo je pozoruje.

Hrobky Krve a Měsíce

Hluboko pod městem se rozkládají starodávné hrobky, kde hoří bledě modré ohně a stěny jsou pokryté písmy dávných věků.

• Nikdo neví, kolik hrobek zde je, protože nové se objevují, i když nikdo nic nekopal.

• V těchto chodbách lze zaslechnout smích těch, kteří byli kdysi mocní, ale nikdo neví, odkud přesně přichází.

Zakázaná Zahrada Černých Růží

Za palácem Hei Xue Lian leží zahrada, do níž se odváží jen ti nejstatečnější.

• Černé růže kvetou pouze v noci, jejich vůně je sladká jako smrt.

• Mezi stromy procházejí mlhavé postavy, které se nikdy neobrátí čelem k návštěvníkům.

Zlatý Trh Stínů

Jednou do roka se na břehu temné řeky koná tajemný trh, kde se prodávají věci, které by neměly existovat.

• Obchodníci jsou zahalení v hedvábných pláštích, jejich tváře nikdy nejsou vidět.

• Zdejší mince nejsou zlaté, ale z kostí, a za nejcennější zboží se platí vzpomínkami.

Závěr: Země, kde realita splývá se snem

Hei Lian Guo není obyčejné království. Je to říše temné krásy, kde gotika a čínská tradice splývají v jedno, kde mystická síla prostupuje každý kámen, každou kapku vody a každý nádech vzduchu.

A v jejím srdci, na trůnech z černého jadeitu, sedí Lian Hei a Lian Xue – vládci, kteří nikdy neodpouštějí, nikdy nezapomínají a nikdy se nebojí stínů, protože oni sami jsou jejich součástí.

Coveny a jejich Magie

Ye Hong (Rudé hedvábí)
- Symbol: Rudá růže a rudý lotus
- Magie: Magie vášní a touhy
- Vlastnosti: Ovládání emocí, manipulace s láskou a touhou, schopnost vytvářet neodolatelnou přitažlivost. Magie může být léčivá i destruktivní.
- Historie: Starověké učení propojující vášeň s mocí květin, využívající lidskou zranitelnost k probuzení skrytých tužeb.
Ying Mei (Přízračná krása)
- Symbol: Bílý lotos ve vánku
- Magie: Magie světla a reflexí
- Vlastnosti: Manipulace se světlem, vytváření iluzí a změna vnímání reality, schopnost tvořit neviditelné bariéry.
- Historie: Coven vyrostl z kultu čistoty a ochrany, postupně objevující moc iluzí a manipulace realitou.
Wu Gui (Démonická liška)
- Symbol: Zlatá liška se stříbrným ocasem
- Magie: Magie života a regenerace
- Vlastnosti: Léčení, obnova fyzických i duševních sil, schopnost ovládat životní cykly rostlin a zvířat.
- Historie: Coven zaměřený na hluboké porozumění přírodě a léčebným schopnostem, využívající byliny a elixíry.
Xuan Hei (Tajemná čerň)
- Symbol: Černý lotus
- Magie: Magie vcítění a vnímání
- Vlastnosti: Schopnost vnímat myšlenky a emoce druhých, prožívat jejich vzpomínky a manipulovat jejich vnitřním světem.
- Historie: Coven usilující o hluboké porozumění lidské psychice, ovládající mysl a srdce ostatních skrze empatii a manipulaci.

Řád Rudého Draka

Tajemný řád, opředený temnými mýty, sahá až do dynastie Ming, kdy alchymisté objevili rituály spojující lidi s esencí prastarých krvavých draků. Členové řádu získali nadlidské schopnosti, dlouhověkost a mocnou temnou magii, která se soustředí na krev, oheň a dračí sílu.

Hierarchie řádu:

Černí draci – novicové, sloužící jako poslové a vrazi.
Stříbrní draci – adepti, kteří prošli prvním krevním rituálem.
Karmínoví draci – vyšší členové s nadlidskými schopnostmi.
Krvavý drak – nesmrtelný velmistr propojený s duchem prastarého draka.

Rituály a sídlo:

Řád provádí krvavé obřady v gotických svatyních a katakombách, kde přijímají dračí krev a probouzejí schopnosti vidět skrze lži. Jejich hlavní sídlo je skrytá viktoriánská pevnost s podzemními chrámy a katakombami plnými dávných mistrů.

Přestože se tvrdí, že Řád zanikl, existují svědectví o lidech s rudýma očima, kteří se objevují v temných koutech světa. Možná stále číhají ve stínech, čekající na návrat svého pána.

Řádu Zlatého fénixe

Charakteristika

Řád Zlatého fénixe je tajné, elitní bratrstvo, existující v Hei Lian Guo (Zemi Černého Lotosu). Jeho existence je zahalena stíny, legendami a krví – zatímco pro obyčejné lidi je mýtem, mezi šlechtou a vládci vzbuzuje hrůzu a respekt.

Členové se považují za poslední dědice Fénixů, bytostí vládnoucích ohni, smrti a znovuzrození. Věří, že jejich krev stále koluje v jejich žilách, a v nových adeptech hledají poslední jiskru nesmrtelného plamene. Ti, kdo ji neprokáží, skončí jako popel ve větru.

Poslání

Řád ovládá bojová umění, šerm, jedy, alchymii a tajné rituály. Jsou to vrazi, špioni, alchymisté a mágové, operující ve stínech. Jejich cílem je obnova Prvotního Plamene Fénixů – což může znamenat znovuzískání nesmrtelnosti nebo navrácení Fénixů do světa lidí. K tomu však musí očistit svět od těch, kdo nejsou hodni ohně.

Struktura a Hodnosti

Řád funguje na principu cyklu Fénixe, členové postupují od Popela ke Zlatému Plamenu:

Popel – novici, kteří musí prokázat svou cenu.
Jiskra – ti, kdo přežili Očistu Krve.
Plamen – plnoprávní členové, mistři boje a alchymie.
Oheň – pět hlavních mistrů Řádu, každý ovládající jinou oblast.
Fénix – nejvyšší vládce, nosící černo-zlatou róbu a masku.

Sídlo – Pevnost Zlomeného Plamene

Skrytá v mlhách hor Hei Lian Guo, pevnost kombinuje gotické prvky s čínskými pagodami. Uvnitř září rudé lucerny a zlaté ornamenty, zatímco Posvátná Pagoda Ohně ukrývá Prvotní Popel, poslední zbytky Ohně Fénixů.

Symbolika a Osud Řádu

Členové nosí přívěsky fénixího drápu, jejichž podoba závisí na hodnosti. Řád je na pokraji zániku, Stínoví Bohové usilují o zničení Prvotního Ohně. Pokud však Posvátný Plamen znovu vzplane, Řád Zlatého fénixe povstane z popela – a Hei Lian Guo pozná jeho pravý význam.

pátek 14. března 2025

Nysvallis - Pět království rozdělených mořem

Klíčová místa města

Atmosféra města

Magické řády

Zevaris

Hlavní místa Zevarisu:

Hlavní místa Dravethu:

Hlavní místa Noctrelis:

Klíčová místa Luthenmoru

Sanguinaria Noctis – Coven temné magie

Ebonveil

Vzhled a atmosféra

Hlavní místa

Život stínových elfů

Tenebria

Šawoo

Vzhled osady

Hlavní místa osady

Obscurvale

Vzhled osady

Sluneční kameny – Magické srdce osady

Hlavní místa v Obscurvale

Atmosféra osady

Ashweld a Thornwick

Ashweld

Vzhled a architektura

Hlavní místa

Závěr

Klíčová místa Thornwick

Pravidla osady

Orlathis

Hlavní místa Orlathisu:

Hlavní místa Eldermire:

Atmosféra Eldermire:

Hlavní místa v Crimvale:

Závěr:

Klíčová místa Gloamhavenu:

Zahrada Nočního Tajemství:

Ravegrawe

Hlavní místa v osadě:

Louka motýlích křídel

Vzhled a atmosféra

Flóra a fauna

Energie a magie

LAMENTUM – Prokleté sídlo zapomenutých duší

Coveny a jejich Magie

Řád Rudého Draka

Hierarchie řádu:

Rituály a sídlo:

Řádu Zlatého fénixe

Charakteristika

Poslání

Struktura a Hodnosti

Sídlo – Pevnost Zlomeného Plamene

Symbolika a Osud Řádu

2 komentáře: